Gustav Klimt, Dáma s vějířem, 1917-1918, Foto: Belvedere, ViennaNa výstavě v galerii Belvedere je k vidění „Dáma s vějířem“ (1917 - 1918), obraz ze soukromé sbírky, který veřejnost dlouhá desetiletí nemohla na žádné výstavě v muzeu obdivovat.
„Dáma s vějířem“ byla zachycena na dobové fotografii Morize Nähra vedle obrazu „Nevěsta“ v ateliéru Gustava Klimta ve Feldmühlgasse v roce 1918, kdy umělec utrpěl mrtvici. Zatímco nedokončený obraz „Nevěsta“ je již několik desetiletí ve stálé expozici galerie Belvedere ve Vídni k vidění, malba „Dámy s vějířem“ byla uložena v soukromé sbírce. Teprve nyní ji může veřejnost na výstavě Belvederu vidět.
Na obraze je dáma vyobrazena v obklopení východoasijských artefaktů. Nejedná se o portrét známé osobnosti vídeňského života, ale o anonymní vyobrazení profesionální modelky či dosud neidentifikované herečky. V poslední Klimtově periodě nacházíme japonizující motivy velmi často. Na pozadí „Dámy s vějířem“ vidíme pestrá vyobrazení čínského fénixe, jeřába, zlatého bažanta a lotosových květů, která se vyskytují často na východoasijském porcelánu. Samotný motiv dámy s vějířem je rovněž dohledatelný v asijských dřevorytech. Klimt sám vlastnil velkou sbírku východoasijských uměleckých děl a dřevorytů. Zálibu Klimta ve východoasijských artefaktech dokládá i skutečnost, že byl členem vídeňského Institutu pro kulturní studia (tzv. Wiener Institut für Kulturforschung), který odbourával zažitá dogmata superiority západní kultury a prosazoval celosvětově rovnostářský přístup k umění.
Na výstavě jsou k vidění i další pozdní díla Gustava Klimta ze sbírky galerie Belvedere, která umožňují zajímavý vhled do tvůrčího procesu umělce. Obdivovat tak lze například obrazy „Adam a Eva“, „Dáma v bílém“, potrét Johanny Staude nebo nedokončený portrét Amalie Zuckerkandl.