Jean Michele Basquiat: Bez názvu, 1982, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat: Bez názvu, 1983, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat: Světle modří stěhováci, 1987, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat, Autoportrét, 1983, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat: Bez názvu, 1982, soukromá sbírka, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat, Bez názvu: 1982, soukromá sbírka, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat: Smoking, 1983, zdroj: Albertina
Jean Michele Basquiat: Duch a tělo, 1982-1983, zdroj: AlbertinaStal se zářícím dítětem newyorské umělecké scény. Dobyl svět, jímž prolétl jako kometa
Americký umělec Jean-Michel Basquiat je i 34 let po své smrti stále v kursu. Zájem o jeho obrazy roste. Vídeňská Albertina nyní nabízí ucelenou retrospektivu, kde nechybí téměř padesátka umělcových děl, zapůjčená z renomovaných soukromých i veřejných sbírek.
Basquiat začínal jako příslušník newyorské graffiti scény, což se odráží i na jeho výsledném vizuálním jazyce, který kunsthistorici zařadili do proudu neo-expresionismu 80. let. Z excentrického outsidera vyrostl jak barevný motýl do role světové celebrity. To ho ovšem nakonec také zničilo. I malířův život připomíná krátký let nádherného motýla. Zemřel v pouhých osmadvaceti letech. Zůstaly zde ale jeho křiklavé obrazy, mísící latinskoamerické kořeny (Basquiatův otec byl z Haiti, matka Portorikánka).
Basquiat uměl díky původu svých rodičů francouzsky, španělsky a anglicky. Uměl v těchto jazycích také číst, a to poměrně těžké knihy. Zaujali ho symbolisté, studoval mytologii a zabýval se historií. Jeho umělecké nadání od počátku velmi podporovala Basquiatova maminka. Veřejnost na sebe upozornil někdy ve druhé polovině 70. let, když ulice spodního Manhattanu začaly zdobit graffiti s básničkami a značkami označenými pseudonymem SAMO©. (Basquiat později vysvětlil, že jde o zkratku znamenající „SAMe Old shit“). S Basquiatem je vytvářel přítel Al Diaz. Práce vzbudily zájem a v prosinci 1978 vyšel první článek o skupině SAMO na stránkách newyorského deníku The Willage Voice.
V 16 letech s přáteli ze střední, Al Diazem a Shanem Dawsonem, založili jazz-funk-hip-hopovou skupinu Konk. V 18 (roku 1978) utekl z domova. Nerozuměl si s otcem. Také nechal školu. Chtěl bydlet s přáteli a hlavně: prodával vlastnoručně kolorované pohlednice a ručně malovaná trička. Už v roce 1979 vystoupil v televizi (TV Party Glenna O'Briena) coby zástupce umělecké scény z East Village. Ve druhé polovině 70. let založil kapelu Gray, jejíž název odvodil od jména Henryho Graye, významného anatoma 19. století, který na základě pitev vytvořil dodnes vydávanou a referenční knihu anatomie, nazývanou též „bible lékařů“. Basquiat se ale objevil třeba i v klipu k písni Rapture od populární skupiny Blondie. Příležitostně zaskakoval za známého DJ'e Grandmastera Flashe. K tomu všemu – maloval. Jeho díla fascinovala tím, že ač vycházela z graffiti scény, měla blíže k poezii.
Poprvé představil svou tvorbu veřejnosti červnu 1980 v rámci, když se zúčastnil výstavy The Times Square Show. Umělecký kritik René Ricard jej označil jako „The Radiant Child“ – Zářivé dítě. Následovaly výstavy převážně v New Yorku, pomalu však začal pronikat také do světových výstavních síní. V roce 1982 zazářil vedle neo-expresionistických hvězd jako Julian Schnabel (ten roku 1996 natočil o malíři také svůj první film nazvaný krátce: Basquiat), David Salle, Francesco Clemente a Enzo Cucchi. Ve stejném roce byl nejmladším účastníkem výstavy Documenta 7 a stal se prvním světově proslulým umělcem s afroamericko-karibskými kořeny. Prakticky se proměnil v živoucí symbol pulsující newyorské umělecké scény. Chodil s Madonnou, ještě, než prorazila jako slavná zpěvačka světového formátu. V letech 1984–1985 spolupracoval s neméně proslulým Andy Warholem. K jeho přátelům patřil i slavný hudebník David Bowie. Sláva si ale také vybrala svou daň: Závislost na heroinu a kokainu, jíž mezi umělci propadl. Warholova smrt v roce 1987 zhoršila Basquiatův již tak špatný psychický stav. Konec přišel nečekaně 12. srpna 1988, kdy se umělec předávkoval v ateliéru kokainem a heroinem. Jeho pomyslným epitafem se stala nápis v ulicích Soho, odkazující k Basquiatovým začátkům: SAMO is dead!
Basquiatova retrospektivní výstava je k vidění ve vídeňské Albertině od 9. září 2022 do 8. ledna 2023.