Zlínský mrakodrap vedení firmy Baťa byl postaven ve velkolepém stylu československé funkcionalistické architektury podle vzoru mrakodrapů v USA. Měl sedmnáct pater a pyšnil se ve své době označením druhé nejvyšší budovy v Evropě. S jeho téměř sedmdesáti osmi metry ho tehdy předčil jen palác Všeobecné bankovní jednoty v Antverpách. Za pomocí speciálních zlínských modulů trvala stavba i přesto pouhé dva roky. Obdiv si ale budova nezískala jen svoji výškou. „Jednadvacítka,“ jak se jí podle amerického značení budov ve Zlíně říkalo, měla nadčasové otevřené kanceláře bez pevných zdí, telefon, klimatizaci, pojízdný odpadní koš a zelenou střešní terasu. Byla tak převratná i po své technické stránce.

Největší pozornost ale vzbuzuje kancelář ředitele obuvnické firmy Jana Antonína Bati, bratra slavného zakladatele Tomáše Bati. Ta byla totiž umístěna ve zvláštní výtahové šachtě a tvořila tak luxusně vybavenou mobilní kabinu o rozměrech šest krát šest metrů s automatickými dveřmi. Zaveden zde byl ale rovněž telefon, umyvadlo s teplou i studenou vodou, klimatizace, odpad a mimo jiné také rozhlas, ze kterého měl možnost Baťa promlouvat přímo k zaměstnancům. Díky prostorné výtahové kanceláři také mohl jakékoliv patro bez obtíží navštívit osobně a své podřízené zkontrolovat. Tyto informace potvrdil před lety majiteli naší aukční síně Vladimíru Lekešovi i nejstarší syn továrníka Jindřicha Waldese, pan George Waldes (1917-2013), který jako student „brigádničil“ u Bati . Továrníci Baťa a Waldes byli dobří přátelé. George Waldese zastupovala galerie Adolf Loos Apartment and Gallery v restitucích a prodejích Waldesovy sbírky včetně nejvýznamnější soukromé sbírky obrazů Františka Kupky.