Příběh světově uznávaného kunsthistorika, jehož sbírka barokních mistrů získala nový život díky prestižní české aukční síni, kterou si sám pečlivě zvolil.
Profesor Eduard A. Šafařík, jeden z nejvýznamnějších odborníků na dějiny umění, se narodil 19. května 1928 v Bratislavě do rodiny šlechticů, kteří formovali politiku i armádu Rakousko-Uherska. Jeho zájem o umění ho vedl ke studiu filozofie a dějin umění na univerzitách v Praze a Olomouci, odkud pokračoval v odborné kariéře. Již ve svých mladých letech získal prestižní post ředitele obrazárny v Arcibiskupském paláci v Kroměříži. Odtud jeho cesta vedla do Říma, kde se stal přední osobností římských uměleckých kruhů.
Spravoval jedny z největších šlechtických sbírek, působil v prestižních institucích, jako je Galerie Doria Pamphili nebo Galerie Colonna, a jeho jméno se stalo synonymem odbornosti v oblasti barokního malířství. Šafaříkovo celoživotní dílo zahrnovalo také publikaci zásadní monografie o Janu Kupeckém, barokním mistru portrétů, jehož dílo důkladně studoval a katalogizoval.
Jeho archiv, obsahující více než 44 000 fotografií a 66 000 dokumentů, je součástí kulturního dědictví Knihovny a Fototéky Giuliana Brigantiho, která se nachází v muzeu Santa Maria della Scala v Římě a zahrnuje cenné nepublikované materiály, jako dopisy a rukopisy rodiny Pio di Savoia z období Třicetileté války, a skleněné negativy dokumentující život rodiny Šafaříků na přelomu 19. a 20. století.
Ke konci života stál profesor Šafařík před rozhodnutím, jak naložit se svou soukromou sbírkou, která zahrnovala nejen obrazy Kupeckého, ale také díla Bassana a dalších uměleckých mistrů. V roce 2016 se rozhodl svěřit své poklady aukční síni Adolf Loos Apartment and Gallery. Majitel aukční síně Vladimír Lekeš vzpomínal na setkání s profesorem jako na setkání s charismatickou a vzdělanou osobností, která měla mimořádný cit pro kvalitu a detail. Šafařík osobně připravil ke každému obrazu rukopisné popisky, které doprovázely aukční katalog. I když se profesor nedožil samotné dražby, jeho důslednost a osobní přístup udělaly z této události jedinečnou příležitost k oslavě jeho odborného odkazu. Jádrem dražené kolekce bylo pět obrazů Jana Kupeckého a desítka grafik Bernarda Vogela, které autor vytvořil podle obrazů Kupeckého.
Největší pozornost vzbudilo dílo Alegorie sluchu (hudby) od Jana Kupeckého, která se prodala za 3,3 milionu Kč a stala se tak novým autorským rekordem. Tento obraz je součástí cyklu věnovaného pěti smyslům, jehož další části se dochovaly pouze v podobě grafických předloh. Alegorie sluchu, vytvořená na objednávku, představuje vrchol Kupeckého díla a potvrdila svou mimořádnou hodnotu v uměleckém světě. Aukce tak byla nejen prodejní událostí, ale také ukázkou odbornosti a vášní, které provázely celý Šafaříkův život. Tato spolupráce je příkladem toho, jak může špičková odborná práce propojit svět umění se současným sběratelským trhem, a zároveň ctít odkaz jednoho z nejvýznamnějších znalců umění své doby.