Chtěli spálit muzea a obdivovali rychlost
Muzea by se měla spálit! Odmítnutí dosavadní kulturní tradice. I tak se halasně projevoval počátkem 20. století směr zvaný futurismus, který ovlivnil literaturu, výtvarné umění, divadlo, film i architekturu. Za otce futurismu je považován Ital Filippo Tomasso Marinetti, básník, spisovatel a dramatik.
Futurismus patřil k průkopnickým uměleckým směrům. Krásu spatřoval v technice a inspirovala jej uspěchaná současnost, jak hlásal i futuristický manifest:
1. Chceme opěvovat lásku k nebezpečí, návyk na energii a smělost
2. Základními prvky naší poezie budou odvaha, zmužilost a revolta
3. Literatura až dosud velebila myšlenkovou nehybnost, extázi a spánek, my chceme velebit útočný neklid, horečnatou nespavost, poklus, nebezpečný skok, facku a ránu pěstí
4. Prohlašujeme, že nádhera světa byla obohacena o novou krásu: o krásu rychlosti. Závodní automobil se svou kapotou ozdobenou tlustými trubkami podobnými hadům s výbušným dechem…, řvoucí automobil, který jako by se řítil po kartáčových nábojích, je krásnější než Niké ze Samothráky (Což ovšem některým futuristům nezabraňovalo vlastnit zpodobení této významné antické památky a těšit se i z její krásy).
Futurismus jako výtvarný i literární směr získal na velké popularitě hlavně v Itálii a možná poněkud překvapivě také v carském Rusku, kde začal žít tak trochu vlastním životem. Ovlivnil třeba konstruktivismus a imažinismus, méně pak surrealismus i některé další umělecké směry.
Ideologicky byl tento směr dosti nejednotný, zaujal hodně levicové skupiny, zejména anarchisty a komunisty. Italští futuristé, jejichž guru Marinetti se přátelil s fašistickým vůdcem Benitem Mussolinim, inklinovali k fašismu. V bláhové naději, že by se futurismus mohl stát oficiálním uměleckým směrem mussoliniovské Itálie.
Pro každého, kdo by se chtěl s futurismem blíže seznámit, přináší letos vydaná a v našem prostředí poměrně unikátní publikace Futuristické manifesty, Filippo Tomaso Marinetti a další, naprosto jedinečný materiál: 36 nejvýznamnějších futuristických manifestů, ilustrujících úsilí futuristů o radikální proměnu literatury, divadla, filmu, fotografie, malířství, sochařství, architektury a hudby. Hlavní pozornost je samozřejmě věnována zakladateli futuristického hnutí Filippo Tommaso Marinettimu, přibližuje ovšem texty i dílo dalších umělců, například sochaře Boccioniho, malířů Carra, Severiniho, Russola, Depera nebo hudebníka Balilla Pratellu či velice zajímavého architekta Sant’Elia. Publikace tak dokládá, že futurismus, hlásající program „osvobozených slov“ a nastolující „bezdrátovou imaginaci“, patřil k nejvlivnějším avantgardním směrům a jeho myšlenky dodnes rezonují v řadě moderních i postmoderních experimentů (v současnosti například bývá uváděn umělecký směr cyberpunk). V knize nechybí ani velký počet barevných i černobílých dobových ilustrací či fotografií.
Přeložili Zora Obstová a Jiří Pelán
Žánr: Literatura světová, Umění
Vydáno: 2022, Academia
Počet stran: 608
Jazyk vydání: český
Edice: Europa (96.)
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 978-80-200-3310-9