V 80. letech zachránil před zničením a zrestauroval slavný apartmán z pera světově proslulého architekta Adolfa Loose, v roce 2021 pak památku Unesco v pražských Letenskéch sadech Expo 58. Jak náročné to bylo a co ho k obnově pohánělo? Zeptali jsme se.
V roce 1987 jste v Plzni objevil skrytý skvost z dílny zakladatele světové moderní architektury Adolfa Loose, tzv. Hirschův apartmán, jak se Vám ho podařilo zachránit?
Ano, jel jsem se tehdy do Plzně podívat na apartmán Marty a Williho Hirsche realizovaný Loosem v roce 1907 a při prohlídce onoho bytu, ze kterého zůstalo bohužel jen torzo, jsem objevil o jedno patro výše zapomenutý apartmán Adolfa Loose, navržený roku 1927 pro jejich syna Richarda. Veškeré vybavení jsem tedy odkoupil a snažil se najít co nejideálnější prostor, který by odpovídal i rozměry původnímu apartmánu. Po několika letech jsem našel takové místo v Praze, na Josefově, kde jsem pod dohledem profesora Burkhardta Rukschcio (nejvýznamnější znalec díla a autor soupisu architektonických návrhů Adolfa Loose) odborně a pečlivě zrestauroval celý apartmán. Kladl se přitom důraz na zachování původních technik, jak při ošetření povrchových ploch, tak i při použití původních materiálů. Apartmán jsem poté v průběhu let doplňoval o originální solitérní nábytek Adolfa Loose, který jsem kupoval především v zahraničí. Podařilo se mi apartmán vybavit například o nejznámější polstrovaná křesla tzv. Knieschwimmer. V Londýně jsem zakoupil kulatý mahagonový stůl s mramorovou deskou tzv. Elefantenrüsseltisch (stejný mramor Loos použil v American Baru ve Vídni) a čtyři vzácné židle z majetku Dr. Valentina Rosenfelda, Loosova advokáta. Na vystavovaných židlích a okolo stolu sedával v minulosti dokonce i Sigmund Freud, který byl s rodinou Dr. Rosenfelda spřízněn, dále například Egon Schiele či Oskar Kokoschka. Stůl a židle byly zakoupeny přímo od syna Dr. Rosenfelda a původně se nacházely v hudebním pokoji v apartmánu jeho otce ve Vídni (Wattmanngasse 11, Vídeň). Na chodbě uvidíte například Loosův vrcholný návrh, původně navržený roku 1923 pro vídeňský salón s pánskou módou Leschka & Co. A tak bych mohl pokračovat. Dnes je tento apartmán nejvýznamnějším Loosovým architektonickým návrhem na světě v soukromých rukou a snad jediným, kde najdete pouze vzácné originály a ne kopie.
Solitérní nábytek byl s velkým úspěchem několikráte vystaven na prestižních výstavách v tuzemsku a v zahraničí, například na výstavě Adolf Loos v RIBA (Royal Institute of British Architects) v Londýně (2011) či na výstavě Au temps de Klimt, La Sécession à Vienne v Pinacothéque de Paris ve Francii (2015). V roce 2012 vyšla na počest otevření apartmánu z pera profesora Burkhardta Rukschcia kniha nazvaná Adolf Loos: Apartment for Richard Hirsch. Jaké další úspěchy jste zaznamenal?
V roce 2019 vyšla nová kniha o architektuře a designu s názvem „150 domů, které musíte vidět než zemřete“ od uznávaného belgického autora Thijse Demeulemeestera a autorky Jacinthe Gigou. Apartmán se tak zařadil mezi 150 nejkrásnějších architektonických ikon, a to díky svému pokrokovému a sofistikovanému designu. Dále jsem velmi rád, že se apartmán zařadil do prestižní světové sítě architektonických návrhů Iconic Houses. V roce 2023 byl apartmán součástí květnové mezinárodní konference Iconic Houses. Událost byla mimořádnou příležitostí pro odborníky, architekty a milovníky architektury zúčastnit se přednášek renomovaných odborníků z celého světa.
V roce 2021 jste se pustil do dalšího velkého projektu záchrany, do obnovy pavilonu Expo 58 v Letenských sadech, kde nyní sídlí i Vaše výstavní síň společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery. Jak náročné to bylo?
Ano, tato budova se slavnou historií zaznamenala hned několik osudových úspěchů i pádů. Československý pavilon se na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu stal doslova senzací. Svět oceňoval nápaditou architekturu, progresivní konstrukce i bohatou expozici. Pavilon získal v roce 1958 hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Po ukončení výstavy byla stavba rozebrána, přepravena do Prahy a znovu postavena v Letenských sadech. V roce 1964 bylo Expo 58 prohlášeno za kulturní památku a byla zde velmi známá restaurace a oblíbené místo filmařů. Přestože byl letenský pavilon kulturní památkou a v roce 1992 byl spolu s historickým centrem Prahy zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, začal v 90. letech v majetku státu chátrat, až ho stát v podobě ruiny prodal. Objekt byl vydražen v malé privatizaci a následně několikrát změnil vlastníka. Toto kdysi cenné místo inovace a kultury bylo ponecháno svému osudu a postupně dále chátralo. Až v roce 1997 objekt získal rakouský investor a začal s nákladnou rekonstrukcí. Mezi lety 2001 a 2020 sídlila v pavilonu reklamní agentura, budova byla veřejnosti nepřístupna. Koncem roku 2021 jsme budovy převzali my opět ve velmi žalostném stavu. Po nákladné generální rekonstrukci, kterou provázelo mnoho problémů, se otevřela v bruselském pavilonu s výstavní síň Expo 58 ART. V roce 2023 jsme opravili také vyhlídkovou terasu, z které je krásný výhled na stověžatou Prahu a vdechli tak této budově, která je považována za jednu z nejkrásnějších staveb světové architektury druhé poloviny 20. století, nový život. Expo 58 je tak zachráněno pro další generace, za což jsem velmi rád.