Společnost Adolf Loos Apartment and Gallery zde letos na podzim představí svoji novou galerii s vrcholným mezinárodním uměním. Zároveň uvítá návštěvníky předaukční výstavou, kde nabídne vynikající díla od Toyen, Františka Kupky, Jana Preislera, Emila Filly a dalších významných malířů z českých i zahraničních sbírek.„Vstup do galerie obohatí vzácná umělecká díla či retro prvky, kde vedle ikonické sochy GUT od slavného světového sochaře Antonyho Gormleyho z roku 2002 bude umístěna výzdoba z originálních bruselských lustrů. Jejich jednoduchý a decentní design se stal ikonou své doby“, dodává ředitel galerie Vladimír Lekeš. Cílem Adolf Loos Apartment and Gallery je znovuoživení tohoto symbolu české kreativity, současně zde buduje mezinárodní platformu pro obchod s uměním. Na jaře roku 2022 dojde také k nákladné rekonstrukci renesančních Viničních sklepů a vyhlídkové terasy, ze které je nezapomenutelný výhled na starou a novou Prahu.

 

Budova Expo 58 je považována za jednu z nejkrásnějších staveb světové architektury druhé poloviny 20. století, která se stala symbolem mezinárodního úspěchu československého umění a architektury. Objekt je zároveň zapsaný na Listinu světového kulturního dědictví UNESCO, který obdržel na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu hlavní cenu (Zlatou hvězdu) a dalších třináct ocenění. 

 

 

 

Budova byla postavena v roce 1958 jako součást československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu. Všeobecná mezinárodní výstava v Bruselu 1958, tak zněl oficiální název první velké světové výstavy po druhé světové válce, která probíhala od dubna do října 1958. Výstavu Expo 58 navštívilo neuvěřitelných 42 miliónů diváků, vystavěno bylo na 106 pavilónů a účastnilo se jí 42 národů. Pro československou architekturu měla bruselská výstava klíčový význam. Stavba se stala jedinečnou syntézou československého výtvarného umění a designu. Československo zde představilo světu stav kulturní a technické vyspělosti.

 

Soutěž na projekt československého pavilonu byla vypsána již o dva roky dříve v létě 1956.

Do užšího výběru soutěže se dostali architekti Ing. arch. František Cubr, Ing. arch. Josef Hrubý, Ing. arch. Zdeněk Pokorný, kteří i zvítězili. Jejich projekt vynikal dokonalou čistotou formy a výrazně novým technologickým a konstrukčním řešením. Díky dělení stavby na plné a prosklené části se pavilón přirozeně propojil s exteriérem. Nádvoří, v němž byla posazena půdorysně půlkruhová budova, byla organickou součástí celé kompozice a ztrácel se tak rozdíl mezi tím, co je vně a co je uvnitř. 

 

Scénář expozice vypracoval Jindřich Santar, který spolupracoval s umělci Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Hlavní myšlenkou a ústředním tématem výstavy byl člověk. Ideu přehlídky pak usměrňovalo stěžejní heslo Adolfa Hoffmeistera: „Jeden den v Československu“. Z toho vyplývalo členění expozic na jednotlivé tematické okruhy Práce – Kultura – Odpočinek, které se prezentovaly ve dvanácti dílčích expozicích. Přímými nositeli vedoucích myšlenek programu se stala výtvarná díla, která byla často monumentální povahy a která byla provedena v materiálech – v bronzu, mozaice, mramoru, skle nebo keramice. Pozornost vzbudila mimo jiné moderně architektonicky řešená restaurace, dále Laterna magika, film Karla Zemana - Vynález zkázy a celková koncepce exhibice. 

 

Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal doslova senzací. Svět oceňoval nápaditou architekturu, progresivní konstrukce (ocelové kostry) i bohatou expozici. Pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Za půl roku trvání výstavy prošlo jen československým pavilonem na šest milionů diváků. Pavilon navštívil belgický král Baudouin I., holandská královna Juliana, monacký princ Rainier III. Jedním z těch, kteří zanechali i nadšené zápisy v návštěvní knize, byl filmař Walt Disney. 

 

 

Nejvyšší ocenění pavilonu bylo uděleno nejen na základě vysokého hodnocení, kterého se dostalo díky využití nových technologií v kombinaci se sklem a s plastickými hmotami, ale také jako ocenění krásných a moderních interiérů tvořených originálním nábytkem, uměleckými díly a užitnými předměty, které předznamenaly tzv. „bruselský styl“. Tento styl je charakteristický asymetrickými tvary a výraznou barevností. Slučuje estetiku pozdního funkcionalismu – internacionálního stylu charakteristického závěsnými stěnami, využívá propojení skla, kovu a plastických hmot s abstraktním uměním. „Bruselský styl“ začal v československých ulicích fungovat jako mluvčí nové krásy moderního velkoměsta, přičemž se stal součástí domácností a života mnoha rodin. Vliv bruselského stylu přetrvává dodnes.