Letenský průkop, prof. J. Koula
Soutěžní návrh na průkop letenského svahuJak by vypadala Letná, kdyby Praha dala projektu zelenou?
V lednu 1897 představil prof. J. Koula městské radě pražské velevýznamný projekt na prokopání letenské stráně a pláně. Mělo vzniknout co nejkratší spojení centra města s Belkrediho ulicí dnešní Milady Horákové s územím Bubenče s Dejvicemi. Projekt prošel všemi komisemi a počátkem roku 1898 byl vyřízen vyjádřením, že vzhledem k velkému napětí městských financí tento projekt Praha provádět nemůže. Pokud by se ale našel soukromý investor, Praha by vyslovila souhlas. Tímto rozhodnutím městské rady se soudilo, že projekt je na dlouhou dobu odsunut, ne-li pochován. Avšak rozvoj města nabýval takové mohutnosti, že otázka průkopu vystupovala při každé příležitosti. Znovu v r. 1902, 1905 a 1907.
Jen pro představu: Brána měla být bez oblouku o rovném kladí. Otvor brány podepřen po obou stranách dvěma řadami korintských sloupů 1,40 m v průměru a 13,50 m výšky. Celková výška brány byla 30 m a hloubka 27 m.
Důležité bylo plastické zdobení. Navrženy byly figurální skupiny a reliéfy vztahující se k zemi a českému lidu.
Dobový tisk z r. 1910 píše: „Brána navrhuje se, co možno vzdušná, neboť jedná se zde o tepnu, jež bude v krátké době v Praze jedna z nejživějších. Co pojede tu hlučných tramvají, a ještě více páchnoucích auto (samohybů), které by jinak obecenstvu mohly znechutiti chůzi a znehodnotiti všechno toto tak důležité spojení!“
Že se tento projekt nikdy nerealizoval, to už dnes víme. Ale 112 let stará vize dobového tisku, jak to může v budoucnu ohledně dopravy v Praze vypadat je více než trefná.