Kdy přestala být fotografie pravdou? Mezinárodní projekt „Pixely a poetika“ odhaluje odpověď

Lenka Hamošová, Strange Attractions, zdroj: czechcentres.gov.czLenka Hamošová, Strange Attractions, zdroj: czechcentres.gov.cz
Barbora Trnková, Your Addiction Is the Message, zdroj: czechcentres.gov.czBarbora Trnková, Your Addiction Is the Message, zdroj: czechcentres.gov.cz
Jaromír Funke, Reflection in a Mirror, zdroj: czechcentres.gov.cz
Jaromír Funke, Still Life, 1929, zdroj: czechcentres.gov.czJaromír Funke, Still Life, 1929, zdroj: czechcentres.gov.cz
Vernisáž výstavy Pixely a poetika v ČC Londýn, zdroj: czechcentres.gov.czVernisáž výstavy Pixely a poetika v ČC Londýn, zdroj: czechcentres.gov.cz

Co když fotografie nikdy nebyla pravdivá tak, jak jsme si mysleli? A co když dnešní obrazy vytvořené algoritmy nejsou tak radikálním zlomem, ale spíše pokračováním dávného experimentu? Právě na tomto napětí staví mezinárodní výstavní projekt Pixely a poetika: Sudek, Funke a vliv nových technologií na vývoj fotografie, který v letech 2026–2027 uvádí Česká centra ve spolupráci s Nadací PPF.

Projekt míří do světových metropolí startující v Londýně, dále se přesune do Paříže, Frankfurtu, Bělehradu a nakonec New Yorku. Výstava nabídne vizuálně silný pohled na to, jak se obraz proměnil od analogových fotografií až po dnešní umělou inteligenci. Jádrem expozice jsou ikonická díla od Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho, dvou klíčových osobností evropské avantgardní fotografie 20. století. Výstava vzniká ku příležitosti jejich výročí a připomíná, že oba autoři nebyli jen „klasici“, ale především radikální experimentátoři. Sudkovo dílo zahrnuje slavné cykly jako Z Invalidovny, Okno mého ateliéru, Skleněné labyrinty nebo romantické pohledy na Prahu a českou krajinu. Typické je pro něj lyrické zachycení světla a atmosféry, stejně jako schopnost najít krásu v obyčejnosti. Jaromír Funke se proslavil svými precizně komponovanými zátišími z 20. a 30. let, v nichž redukoval realitu na základní tvary, linie a kontrasty světla a stínu. Fotografie se u něj mění v čistou vizuální strukturu, skoro až abstraktní obraz.

Kurátorský výběr čítá patnáct fotografií od každého z autorů a vedle klasiků staví tři současné tvůrce, kteří pracují s umělou inteligencí a generativními technologiemi. Barbora Trnková ve svém díle „Your Addiction Is the Message“ odkrývá mechanismy vizuální závislosti digitálního prostředí a roli technologií v utváření našich představ. Lenka Hamošová v projektu „Troubling GAN a sérii Strange Attractions“ zkoumá estetiku i limity neuronových sítí a ukazuje, jak algoritmy vytvářejí a reprodukují stereotypy či vizuální halucinace. Společné dílo Trnkové a Javůrka „Generace princezen“ pak prostřednictvím generativních modelů kriticky reflektuje popkulturní ideály ženskosti a jejich digitální rekonstrukci.

Architektonické řešení expozice navrhlo studio O+M a vizuální identitu vytvořilo studio COLMO. Oba týmy vyšly z hlavního tématu výstavy, kterým je vztah mezi věrným zobrazením reality a její umělou konstrukcí.

Základem výstavy jsou čtvercové hliníkové moduly. Tento systém umožňuje měnit uspořádání prvků a přizpůsobit je konkrétním prostorům v různých městech. Vizuální styl od studia COLMO pracuje s pixelovou estetikou a barevnými digitálními chybami, takzvanými glitche. Tyto grafické prvky zdůrazňují téma manipulace s obrazem.

Autor: 
Kateřina Hršelová - 4.3.2026