Albrecht Dürer, zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery, Wikipedie.cz
Růžencová slavnost, zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery, Česká televize.czJedno z nejvýznamnějších děl české státní sbírky odchází z očí veřejnosti. Národní galerie Praha po pětisetleté historii plné náročných přesunů i nešetrných zásahů svěřuje Dürerovu Růžencovou slavnost odbornému týmu. Pětiletá restaurátorská péče za devět milionů korun má zachránit křehkou topolovou desku, kterou slavný renesanční mistr namaloval v roce 1506 přímo v Benátkách.
Albrecht Dürer namaloval své slavné dílo, Růžencova slavnost, roku 1506 během svého benátského pobytu, na zakázku německých obchodníků. Obraz byl určen pro výzdobu oltáře ve farním kostele S. Bartolomeo. Pobyt v italském prostředí znamenal pro norimberského mistra výrazné obohacení jeho uměleckého stylu o podněty benátské renesance. To se projevilo zejména v užití jasných barev a specifických motivů. Nejsilnější vliv na něj měl Giovanni Bellini, což je patrné z Dürerovy inspirace Belliniho oltářním obrazem z kostela San Zaccaria (Madona s dítětem a světci, 1505).
Předmětem malby je symbolická slavnost růžencového bratrství. Panna Maria s Ježíškem, svatý Dominik a andělé udělují věřícím požehnání v podobě růžencových věnců. V pozadí výjevu přihlíží samotný Dürer, zobrazený jako extravagantně oděný plavovlasý mladík.
Dílo do Prahy původně zakoupil císař Rudolf II. Dílo jako jedno z mála přečkalo vpád švédských vojsk a v roce 1934 jej odkoupila československá vláda od strahovských premonstrátů.
Plánované restaurování vzácné malby představuje v českém prostředí zcela bezprecedentní projekt. Práce na obnově díla potrvají přibližně pět let a vyžádají investici okolo devíti milionů korun. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud chybí zkušenosti s takto specifickým stavebním a technologickým zásahem u Dürerových děl, přizvala Národní galerie Praha k mezinárodní spolupráci přední specialisty z Itálie a Německa. Stav malby je důsledkem historicky nevhodného zacházení. Nejkritičtější škody způsobila renovace z počátku 19. století, během níž malíř Johann Gruss starší použil nevhodné materiály a prováděl výrazné přemalby původních figur.
Na komplexní obnově pracuje tým pod vedením hlavního restaurátora, NGP Adama Pokorného. Samotnému fyzickému zásahu předchází podrobná průzkumná fáze, zaměřená na analýzu materiálu pomocí využití moderních metod, jako například 3D snímání nebo rentgenové mapování.
K vidění je obraz do konce srpna ve Schwarzenberském paláci.