Jan Zrzavý (1890-1977), český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, jeden z nejvýznamnějších českých umělců 20. století, měl vřelý vztah k Itálii – a to zejména k Benátkám, kam se téměř po celý svůj život vracel. Městu na laguně totiž vděčil také za své poválečné „umělecké znovuzrození".
Zrzavý obrazy s tématikou Benátek maloval již ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Jeden z vůbec nejpůvabnějších obrazů Jana Zrzavého „Bazilika San Marco v noci“ z roku 1930 vlastnil ve svojí fenomenální sbírce známý pražský advokát JUDr. František Čeřovský. Mimochodem po restitucích v devadesátých letech minulého století byla galerie Adolf Loos Apartment and Gallery pověřena dědici JUDr. Čeřovského k prodeji mnoha obrazů z této sbírky a tato aukční síň drží velkou většinu autorských aukčních rekordů pláten Jana Zrzavého.
V šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století Zrzavý často pobýval v kapucínském klášteře Redentore na ostrově Giudecca, kde bydlel v kapucínské cele s ostatními kapucíny. Zrzavý si v klášteře našel postupem doby blízké přátele a namaloval zde na dvacetpět pastelů většinou s duchovní tematikou. Obrazy pocházejí z let 1964 a 1973 a na některých je i věnování tehdejším malířovým přátelům kapucínům, jako Paterovi Domassovi, Paterovi Claudiovi či tehdejšímu provinciálovi Giusto da Vigoroveo. Patera Claudia dokonce Jan Zrzavý i portrétoval.
Pater Claudio rovněž vážil cesty do Prahy, kde hledal archiválie o svatém Vavřinci z Brindisi. Tehdy mu Jan Zrzavý poskytoval zázemí a provázel jej po knihovnách i tlumočil. V klášterní kronice v Benátkách Mestre je zachován zápis, kterým kapucíni hodnotí Jana Zrzavého jako svého velkého přítele a pomocníka při bádání o sv. Vavřinci z Brindisi v Praze. Vše je doprovázeno bohatou korespondencí malíře s oběma teology z 60. - 70. let minulého století.