Fotografie. Zdroj: Jiří Jiroutek, Theodor Pištěk, Mukařov 2000, Adolf Loos Apartment and Gallery
Synagoga, asambláž. Zdroj: Jindřich Nosek (NoJin), Adolf Loos Apartment and GalleryDržitel mnoha ocenění Theodor Pištěk (1932–2025) patřil k nejvýraznějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Jeho výtvarné predispozice mu byly do značné míry předurčeny již v dětství, neboť pocházel z umělecky založené rodiny; mezi jeho významné předky patřil malíř František Ženíšek, pradědeček z matčiny strany, nebo akademický sochař Antonín Popp.
Jeho činorodý otec Theodor Pištěk (1895–1960) byl divadelním a filmovým hercem a roku 1955 mu byl přidělen čestný titul zasloužilého umělce. V jednom ze starších rozhovorů Pištěk mladší prozradil, že svého otce vnímal jako hrdinu, jelikož byl oddán svému povolání i přes těžkou nemoc.
Během studia u profesora Vratislava Nechleby na Akademii výtvarných umění v Praze vynikal suverénní technikou klasické realistické olejomalby a koncem 50. let se věnoval portrétní malbě. Mimo jiné měl Theodor Pištěk zálibu v automobilech, což se u něj projevovalo v 60. letech, kdy se zaměřoval na abstraktní obrazy jak kreslené, tak i trojrozměrné; za použití částí motorů nebo automobilových chladičů vznikaly obrazy jako Synagoga, (1962), nebo jeho první trojrozměrná instalace s názvem Deset přikázání (1964).
Umělcova malba se následně vyvinula k fotorealistickému zobrazování s mimořádnou technickou precizností. Na rozdíl od amerického hyperrealismu, prosperujícího zejména na konci 60. a na počátku 70. let, Pištěkova tvorba obsahovala mnohé významové a symbolické přesahy pomocí surrealistických prvků a imaginace. Roku 2011 proběhla výstava East of Eden v Budapešti, zaměřující se na hyperrealistické tendence v USA a v západní i východní Evropě, kde byl Pištěk jediným českým vystavujícím umělcem.