Vize moderního urbanismu se stává skutečností díky Zaze Hadid. Slavná britsko-irácká architektka a designérka zanechala nezaměnitelnou stopu ve světě moderní architektury svou kreativitou a inovativním přístupem. Jedním z jejích posledních významných projektů je proměna Masarykova nádraží. Praha tak získává stavbu špičkových světových parametrů, a to jak z hlediska kvalitní architektury, technického provedení, tak z hlediska udržitelnosti.
Před více než sedmi lety začal nečekaný projekt přestavby Masarykova nádraží pod vedením architektky Zahy Hadid a jejího britského designového studia Zaha Hadid Architects. I přes veškeré komplikace s památkáři, posunem termínu dokončení a smutnou ztrátou samotné architektky byl projekt realizován včetně zlaté fasády za půl miliardy korun. Letos by Zaha Hadid oslavila 74. narozeniny, ovšem její aktivity nadále pokračují díky studiu Zaha Hadid Architects, které pečlivě realizuje a rozvíjí projekty přesně podle její vize.
Zaha Hadid (1950–2016), nazývaná "královna křivek" a "kouzelnice klikatých a vlajících forem", patří mezi přední postavy světové postmoderní architektury. Po absolvování studia matematiky na Americké univerzitě v Bejrútu se věnovala architektuře v Londýně. Její tvorba je zařazována do dekonstruktivistické architektury, což zahrnuje nepravidelné tvary a nepředvídatelnost, často odporující tradičním prvkům architektury. Přesto se vždy inspirovala místním kontextem.
Budovy na pražském Masarykově nádraží jsou již dokončeny. Komplex obou dvou budov ožívá a vítá své první nájemce. Celkem Masaryčka nabízí čtyři a půl tisíce metrů čtverečních. Ty zaberou obchody, restaurace a kavárny, přes 20 tisíc metrů čtverečních pak kanceláře. Unikátní je na objektech fasáda, která moderním způsobem parafrázuje věž, typickou pro „stověžatou Prahu“. Celý projekt revitalizace území Masarykova nádraží spočívá v propojování. Spojí se tři městské obvody Prahy. Zlepší se prostupnost dané oblasti a zvýší se cirkulace lidí, kteří se pohodlně a rychle budou moci dostat z centra do Karlína nebo na Žižkov. Území nikoho, které bylo schované za ploty a jehož potenciál jen dřímal, se konečně nadechne životem. A třeba mu nová urbanistická vize a identita daná kvalitní současnou architekturou pomůže získat svůj název.