Galaxie objevená v ášramu

Galaxie Le Corbusier, svět přátel z pařížského ateliéru na fotografiích ze sbírky Františka Sammera. Tak se jmenuje fascinující publikace s bohatou a vůbec poprvé zveřejněnou unikátní fotografickou dokumentací. Zatímco architekt známý jako Le Corbusier, není jen pouhá „star“, ale přímo galaxie zářící vesmírem moderní i soudobé architektury, jeho žák, přítel a český spolupracovník František Sammer patří k architektům, jehož blikající světlo dnes, byť poněkud nezaslouženě, znají především odborníci na dějiny architektury. Přesto vnesl světlo do vztahů mezi uznávanou architektonickou celebritou a jeho spolupracovníky z doby 30. let 20. století. Historička umění Martina Hrabová řadu let bádala v rámci svého zaměření na kontext české moderní architektury ve světovém měřítku také o vztazích českých asistentů slavného Švýcara Charlese-Édouarda Jeannereta, zvaného Le Corbusier. Při pátrání v zahraničí se jí podařil vskutku husarský kousek. Roku 2016 objevila v indickém ášramu Šrí Aurobinda krabici od madraských doutníků, kterou tam zanechal v roce 1942 zanechal právě František Sammer. Kniha tak přináší intimní portrét velkého architekta Corbusiera ve světle velmi zajímavých obrazových dokumentů: řada momentek osobního rázu představuje i řadu osob, které pomáhaly vytvářet galaxii Corbusier, coby hvězdy v ní obsažené. Velký talent je nutno přiznat i samotnému autorovi fotografií, Františku Sammerovi, který díky Corbusierově kanceláři měl ve svém portfoliu také několik úspěšných zahraničních realizací. Bohužel, politický vývoj v poválečném Československu, kam se architekt Sammer vrátil, jej tlačil k oficiálnímu stavebnímu stylu – socialistickému realismu – a byť se s požadavky tzv. „SORELY“ vypořádal více než se ctí, později dával přednost spíše urbanismu rodné Plzně. Také jeho život je v knize samozřejmě přiblížen.

Publikaci ocenili i zahraniční odborníci jako Irena Murray-Žantovská nebo profesor Christopher Long z Texaské univerzity v Austinu. Autorka se mohla věnovat doslova mravenčímu bádání po částech světa, spjatých s Le Corbusierem a jeho českými žáky a spolupracovníky i díky podpoře francouzské vlády nebo Fulbrightovy nadace.

Vydal Ústav dějin umění Akademie věd České republiky (Artefactum).