Po dokončení mozaikových lunet komise zprvu rozhodla o jejich osazení na plánované místo, avšak o více než rok později, na základě stanoviska restaurátora Doc. Františka Petra, bylo rozhodnuto o zachování původních Tulkových fresek. V roce 1954 byly lunety Maxe Švabinského převedeny pod správu Národní galerie a roku 1963 se staly majetkem Uměleckohistorického muzea v Kroměříži, to však zpočátku nevědělo, jak se souborem naložit. Prvně byly umístěny do kovových stojanů – nejprve v podloubí a později u schodiště kroměřížského zámku. Po umístění lunet se dokonce uvažovalo o výstavbě nové budovy v areálu Podzámecké zahrady, kam by byly mozaiky trvale umístěny, avšak vysoké náklady znemožnily realizaci této myšlenky. Později, v souvislosti s přípravou jubilejní výstavy, byl přijat návrh na osazení lunet do volných oblouků Colloredovy kolonády v Podzámecké zahradě, které zde byly do roku 1997. Následně byly sejmuty a uloženy do depozitáře, ale díky spolupráci kroměřížských kulturních institucí a soukromých společností byly roku 1999 osazeny na zeď bývalého františkánského kláštera – dnes sídlo hotelu Octárna –, kde Švabinský strávil část svého dětství.