Alfons Mucha, Apotheosa z dějin Slovanstva, 1925Muchova tvůrčí cesta ke Slovanské epopeji byla poznamenána i strádáním, úskalími a překážkami.
Alfons Mucha (celým jménem Alfons Maria Mucha na přání své zbožné matky) se narodil ve velmi skromných poměrech do rodiny soudního úředníka. Nebýt ředitele kůru brněnské petrovské katedrály, neměl by mladý Mucha ani na studia na Slovanském gymnáziu. Mucha však měl špatný prospěch a byl z gymnázia vyloučen. Tehdy se začal naplno věnovat výtvarnému umění a navrhoval kulisy a plakáty. Na pražskou Akademii výtvarných umění nebyl přijat. Prvním větším úspěchem bylo až angažmá u vídeňské firmy, specializující se na divadelní kulisy, Kautsky-Brioschi-Burghard. Po velkém požáru divadla Burgtheater však firma musela Muchu propustit. Jen díky svému novému mecenáši, rodu Khuen-Belasiů, se Mucha mohl odebrat na studia do Mnichova, který patřil mezi hlavní umělecké metropole své doby. Podílel se tam na aktivitách českých studentů, sdružených ve spolku, pojmenovaném po barokním malíři Karlu Škrétovi.
Za největší umělecké centrum se přesto na konci 19. století považovala Paříž, a tak není divu, že nakonec přilákala i Muchu. Zasáhla jej tam však další rána: hrabě Khuen-Belasi jej přestal sponzorovat. Uvádí se, že v této době si Mucha byl nucen nakupovat na dluh i jídlo. Obrovským úspěchem byly však plakáty pro herečku Sarah Bernhardtovou, které Muchu proslavily téměř přes noc a způsobily v celé Paříži obrovskou senzaci. Dalším úspěchem byly obrazy pro pavilon Bosny a Hercegoviny na Světové výstavě. Tehdy Mucha se svojí chotí Marií Chytilovou zamířil do Spojených států. Díky svým kurzům se seznámil i s prezidentem Theodorem Rooseveltem a s bohatým podnikatelem a investorem Charlesem R. Cranem. Uzrála v něm myšlenka vytvoření série obrovských dvaceti pláten s tematikou historie slovanských národů. Ty posléze vznikaly na zámku Zbiroh. Mucha se ponořil do studia dějin. Obrazy připravoval i ve spolupráci s tehdy věhlasným odborníkem na slovanské národy Ernestem Denisem. Obrazy byly po dokončení představeny v pražském Klementinu, chicagském Art Institutu a v newyorském Brooklynském muzeu, kde měly obrovský úspěch. Toto velké mistrovské dílo, odkázané Muchou hlavnímu městu Praze, nás nepřestává fascinovat ani dnes.