Na kopané v galerii? Jistě! Zajeďte do Chebu

Jan Rambousek, S. K. Meteor nebo též Kopaná, sportovní diváci, 1924, Galerie umění Karlovy Vary, foto: Galerie umění Karlovy VaryJan Rambousek, S. K. Meteor nebo též Kopaná, sportovní diváci, 1924, Galerie umění Karlovy Vary, foto: Galerie umění Karlovy Vary
Peter Angermann, Nedělní fyzika, 2005, soukromá sbírka, foto: Galerie umění Karlovy VaryPeter Angermann, Nedělní fyzika, 2005, soukromá sbírka, foto: Galerie umění Karlovy Vary
Miloš Jiránek: Fotbal (nedokončen), 1902, Národní galerie Praha, foto: NG PrahaMiloš Jiránek: Fotbal (nedokončen), 1902, Národní galerie Praha, foto: NG Praha
Václav Jírů: Divák - z cyklu Praha a Pražané, 1957, Moravská galerie v Brně, foto: MG BrnoVáclav Jírů: Divák - z cyklu Praha a Pražané, 1957, Moravská galerie v Brně, foto: MG Brno
Vlaho Bukovac: Na balkóně - syn umělcův, 1905, Národní galerie Praha, foto: NG PrahaVlaho Bukovac: Na balkóně - syn umělcův, 1905, Národní galerie Praha, foto: NG Praha

Fotbal zachycený ve vizuálním umění od začátku 20. století do současnosti nabízí Galerie výtvarného umění v Chebu

Rozvoj fotbalu umožnil zejména mohutný technologický boom druhé poloviny 19. století. Rozvoj železnice umožnil levné a pohodlné přesuny jak početných univerzitních mužstev, tak diváků. Bez techniky by se fotbal neměl šanci stát masovou zábavou. Obliba fotbalu už dávno překročila hranice Anglie, kde kořeny tohoto sportu sahají do středoškolského prostředí 16. století. Nyní fotbal patří k výrazným celosvětovým fenoménům. Samozřejmě, nenechal chladným ani umělce. Ať již slovesné (Kdo by neznal například vynikající Klapzubovu jedenáctku od Eduarda Basse?), výtvarné nebo i filmové (Poslední zápas Pepika Hnátka) či televizní (seriál Okresní přebor). Fotbal fascinoval a inspirovat všechny, kdo hledali nová témata. Mnozí z umělců fotbalu propadli stejně jako velká část veřejnosti.

Fanouškovství malířů, často i amatérských fotbalistů, nezřídka stojí také za ztvárňováním fotbalových témat. Byť nejde o žádnou masovou záležitost. A právě odraz ztvárnění fotbalu ve vizuálním umění představuje aktuální výstava chebské oblastní galerie – GAVU (Galerie výtvarného umění) nazvaná Na kopané! I když se prolínání témat umění a sportu již několik výstav u nás věnovalo, například Adrenalin! Umění a sport v českém umění z roku 2016 v českobudějovickém Wortnerově domě Alšovy jihočeské galerie nebo zatím nejrozsáhlejší projekt se sportovní tematikou uskutečněný v České republice, Sportu zdar!, který nabídlo rovněž v roce 2016 Centrum současného umění DOX, je současná chebská výstava vůbec první u nás zaměřená čistě na téma fotbalu, jak je prezentováno téměř všemi tradičními i novými médii.

Výstava vedle českého prostředí nabízí také přesahy do sousedních zemí: Slovenska (s nímž Česká republika tvořila do konce roku 1992 federaci) a Německa. Koncepci výstavy ovlivňují jednotlivé tematické okruhy, které na sebe navazují nebo se právě v přesazích prolínají: Volná chronologická osa tak vede od realistických zobrazení k současnému konceptuálnímu umění. Na výstavě jsou svými díly zastoupeni například tito umělci: Vlastimil Beneš, Oldřich Blažíček, Josef Čapek, Gustav Fifka, Adolf Hoffmeister, Miloslav Holý, Václav Jírů, Jiří Načeradský, Jan Preisler, Otakar Španiel a skupina Rafani i mnozí další.

Jejich díla dokládají schopnosti tlumočit specifické vizuální kvality fotbalových stadionů, klubových barev nebo momentky ze hry, zkrátka to, co by se dalo nazvat „poetikou fotbalu“. Fotbal zejména ve 20. století pronikl k nejširším společenským vrstvám a stal se doslova lidovou zábavou, kde setkávali (a znovu setkávají) téměř demokraticky jak dělníci, tak doboví podnikatelé nebo i politici. Fotbal se stal natolik součástí veřejného povědomí, že umožnil konceptuálním umělcům pracovat se symbolikou, jíž byl schopen porozumět prakticky každý: Muž, žena, dospělý i dítě. To jim nezřídka umožňovalo také vyjádřit zcela nové obsahy tématu.

Současná výstava GAVU, vůbec první u nás, zaměřená čistě na téma fotbalu, byla uspořádána k příležitosti Mistrovstvím světa v Kataru.

Koná se 29. 9.–30. 12. 2022

Kurátorem výstavy je ředitel GAVU Marcel Fišer.

Autor: 
David Růžička - 25.10.2022