Představte si, že můžete zajít v Praze na výstavu nabízející velmi kvalitní průřez tvorbou nejsoučasnějších českých umělců. A to v širším kontextu. Ano, i takto lze vnímat aktuální předaukční výstavu Adolf Loos Apartment and Gallery v prostorách proslulé československé architektonické ikonické budovy – vítěze světového Expa 58. Mezi řadou starších českých i světových významných umělců si můžete projít i tuto linku nabízených děl: To nejlepší ze soudobých českých (československých) autorů. 

Konceptualismus, Česká groteska, figurální expresionismus, skleněná prizmatická plastika, land art, netradiční techniky a materiály. Letmo připomeňme jména jako Kintera, Kolíbal, Sopko, Rittstein, Jetelová nebo i světově proslulý sklář Pavel Tomečko, 

Pavel Tomečko, rodák ze Slovenské Rožňavy, absolvoval vynikající české sklářské učiliště v Železném Brodě. Během 70. letech se zaměřil na studium vztahu skla a architektury na bratislavské vysoké škole výtvarného umění. Po emigraci roku 1982 se úspěšně etabloval v Austrálii, založil vlastní podnik a zabývá se průkopnickými postupy v oboru sklářství. Ještě během pobytu v Bratislavě vymyslel vlastní geometrický styl v prizmatické plastice. Dnes s pomocí podobných plastik rozšiřuje i světelné vlastnosti polodrahokamů, např. opálů. Vystavená asi třiadvaceticentimetrová Tomečkova skleněná plastika je bez názvu.

Zajímavá socha Krištofa Kintery Děj se vůle boží 1 byla vystavena roku 2014 na mezinárodním veletrhu umění Art Basel v bazilejském muzeu Tinguely. Více než půlmetrové dílko, představující rohaté zvíře opírající se o záda jiného zvířete, řvoucí vzhůru k nebesům, kombinuje polyurethan, epoxid a stříbro. Spadá do rannějšího období autorovy tvorby.

Krištof Kintera dnes patří k nejznámějším českým sochařům, jehož tvorba zabírá vcelku široké spektrum. Vedle plastik komornějších rozměrů vytváří také monumentální sochy nebo i pomníky ve veřejném prostoru. Proslul zejména zapojováním různých stavebních nebo elektrotechnických součástek do svých soch. Kinterovy práce mívají nezřídka osobitý provokační charakter, jako Jukebox postavený uprostřed polí u Sedlčan, odkazující k zamyšlení nad naším věkem a prostorem, jaký má člověk pro meditaci.

Stanislav Kolíbal je jedním z nejvýznamnějších českých konceptualistů, byť je mimo jiné i sochařem, malířem, ilustrátorem, scénografem a v neposlední řadě také pedagogem. Na přelomu 60. – 70. let spoluzakládal uměleckou skupinu UB12. Kolíbalova díla, balancující na hraně iluze a skutečnosti, pracují nezřídka s jazyky geometrie a abstrakce. To dokládají i dvě vystavená díla z roku 1990, kombinující plech na dřevě, nesoucí název Geometrická kompozice.