Laurence des Carsová se nyní rozhodla ukončit svůj pracovní poměr v pařížském muzeu Louvre po sérii stávek zaměstnanců a dalších afér, které instituci v poslední době zasáhly. Prezident Macron jí však chce svěřit jinou roli, mimo jiné v souvislosti s francouzským předsednictvím skupiny Group of Seven.

Podle vyjádření Elysejského paláce obdržel prezident její rezignační dopis a ocenil její odpovědný přístup v situaci, kdy nejnavštěvovanější muzeum světa potřebuje uklidnění a nový impuls. Des Carsová čelila ostré kritice zejména po říjnové loupeži, při níž skupina pachatelů odnesla několik mimořádně vzácných klenotů. Ačkoli francouzské úřady zadržely několik podezřelých, odcizené předměty se dosud nepodařilo vypátrat.

Ředitelky a ředitelé významných kulturních institucí se jí však veřejně zastali. V prohlášení zveřejněném deníkem Le Monde zdůraznili, že muzea nemohou fungovat jako nedobytné pevnosti či bankovní sejfy a že jsou stále častěji vystavena násilným činům. Mezi podporovateli byli například šéfka londýnské galerie Tate Maria Balshawová, představitel newyorského Museum of Modern Art Christophe Cherix či ředitel amsterodamského Rijksmuseum Taco Dibbits.

Signatáři vyjádřili přesvědčení, že riziko podobných incidentů visí nad každou kulturní institucí a že podobné útoky ohrožují samotné poslání muzeí – zpřístupňovat kulturní dědictví co nejširší veřejnosti. Podle nich si Des Carsová získala mezinárodní respekt svým nasazením a vedením muzea v náročných podmínkách.

V rozhovoru pro deník Le Figaro označila své rozhodnutí za osobní. Uvedla, že po krádeži po ní ministerstvo požadovalo, aby „zůstala u kormidla navzdory bouři“, a že v uplynulých měsících fungovala jako terč kritiky. Přiznala také, že narážela na složitou administrativu a zastaralé technické zázemí budov, jejichž modernizaci si vytkla jako prioritu. Některé plánované změny se podle ní podařilo uskutečnit až po incidentu, který otevřel otázky ohledně zabezpečení sbírek.