Kokoschka v ní svou typickou zářivě pestrou barvou a dynamickým rukopisem štětcem vyobrazil velmi industrializovanou krajinu s parním vlakem a lodí v prvním plánu a krajinou plnou továren s vysokými komíny v pozadí. Když si vybavíme první impresionistické obrazy, zobrazující drobné detaily železnice v krajině, uvědomíme si, do jaké míry již industriální revoluce do doby vzniku Kokoschkovy malby pokročila a jak inspirovala představivost moderních umělců. Uprostřed krajiny na dolním okraji plátna v prvním plánu sedí nevinně působící nahá lidská postava - akt. Lze ji vnímat i jako kritiku industrializace, návrat do nevinného stavu souzvuku s přírodou, který na vzdálených rájích v Tahiti kdysi hledal Paul Gauguin. Vždyť si malíř Kokoschka v Ostravě stěžoval, že "na něj třikrát denně útočí páchnoucí plyny ze všech vysokých pecí, takže zvrací kyselé a černé zbytky" a že mu vadí "pekelný rámus způsobený jedním zatraceným motocyklistou".

Druhou pozoruhodnou malbou na výstavě je portrét Kokoschkova pozdějšího tchána, pražského advokáta K. B. Palkovského (1936), který Kokoschkovi návštěvu Ostravy doporučil, neboť se domníval, že mezi industriální elitou najde mecenáše. Průvodkyní po Ostravě Kokoschkovi byla jeho dcera Olda. Návštěvníka výstavy jistě zaujme i "Hlava ze starého gobelínu" (1945), kresba barevnými tužkami na papíře, která nezapře vliv slavného manýristického génia El Greca, jenž inspiroval celou generaci expresionistů.

Ústředním oddílem výstavy je litografické album Kokoschky pro jeho divadlení hru Comenius, která byla uvedena v Hamburku v 70: letech. Kokoschka byl do Komenského díla zasvěcován již od dětství, když studoval jeho knihu Orbis pictus (Svět v obrazech). V divadlení hře i litografickém albu zpracoval téma fiktivního setkání Komenského v exilu se slavným nizozemským malířem Rembrandtem. Energické tahy štětcem a zářivá barevnost listů diváka doslova nabijí energií.