Pohled na instalaci. Zdroj: Marina BuzovskaFrancouzský umělec JR pokryl fasádu Vatikánské apoštolské knihovny sedmdesátimetrovou černobílou vlnou. Instalace Diluvium vychází z ilustrace Gustava Dorého a otevírá výstavu AQVA, která zkoumá vodu jako hrozbu i zdroj života.
Na fasádě Vatikánské apoštolské knihovny se objevila obří vlna, která jako by se měla každou chvíli přelít přes historickou budovu. Instalaci Diluvium vytvořil francouzský umělec JR, známý svými monumentálními fotografickými zásahy do veřejného prostoru. Dílo bylo odhaleno 14. září 2026 v Cortile del Belvedere a zabírá přibližně sedmdesát metrů fasády knihovny.
Základem instalace je ilustrace biblické potopy, kterou v roce 1866 vytvořil francouzský grafik Gustave Doré. JR původní obraz výrazně zvětšil a přenesl jej na renesanční architekturu. Černobílá vlna tak působí, jako by se zastavila těsně před nárazem. Historická ilustrace se díky změně měřítka mění v téměř fyzickou hrozbu a z místa určeného k uchovávání knih vytváří na chvíli velmi zranitelný prostor.
Právě strach z vody stál také na začátku celého projektu. Pro knihovnu představuje voda jednu z největších hrozeb, protože během krátké chvíle dokáže poškodit knihy, rukopisy i archivní materiály uchovávané po staletí. JR proto pracuje s představou, že jediná vlna může odnést paměť civilizace, kterou se instituce snaží chránit a předávat dál.
Význam díla ale nezůstává pouze u samotné knihovny. JR spojuje obraz přicházející vlny také se současnou klimatickou změnou, extrémními teplotami a dalšími proměnami, které není možné jednoduše zastavit. Vedle přírodních hrozeb zmiňuje také umělou inteligenci. Podle něj dnes podobným způsobem přichází další vlna, která vstřebává obrovské množství knih a znalostí a mění způsob, jakým přemýšlíme o informacích, paměti a pravdě.
Diluvium vzniklo jako součást výstavy AQVA, která zahajuje pětiletý program Catastrophe and Wonder. Vatikánská apoštolská knihovna chce během něj postupně pracovat s různými silami, které mohou její sbírky ohrozit. Po vodě se program zaměří také na světlo a vzduch, oheň, hmyz a mikroorganismy a nakonec na člověka, který může knihy chránit, ale zároveň ničit.
Samotná výstava ukazuje vodu v několika různých podobách. Připomíná například povodeň ve Florencii z roku 1966, která poškodila rozsáhlé sbírky tamní Národní knihovny. Součástí expozice jsou také historické knihy a rukopisy spojené s vodou, včetně dvou exemplářů díla Aquatilium animalium historia od Ippolita Salvianiho z roku 1557. Vedle nich jsou vystaveny práce amerického typografa Billa Morana, který skládá mořské živočichy z písmen, číslic a dalších tiskových znaků.
Voda zde přitom není představena pouze jako ničivý živel. Je nezbytná pro život a důležitou roli má také při výrobě a restaurování knih. Výstava tak pracuje se stejným rozporem jako JRova vlna na fasádě. To, co může uchovávané dědictví během několika hodin zničit, je zároveň součástí procesu, který ho pomáhá zachraňovat.
Výstavu AQVA slavnostně otevřel papež Lev XIV. při své první návštěvě Vatikánské apoštolské knihovny v roli papeže. Veřejnosti bude přístupná od 25. září 2026 do 14. května 2027.