Návštěva prezidenta republiky Edvarda Beneše dokládá, jakou velkou moc měl nakladatel Vladimír Žikeš po skončení války, zdroj: ikaros
Znak Žikešova nakladatelství: stylizované velké písmeno Ž, zdroj: ikaros
Album abstrakcí Františka Kupky, vydané v roce 1948 Žikešem, je dnes vysoce ceněno, zdroj: artbook
Abstrakce č. 1, zdroj: artbookSoubor Kupkových abstrakcí působí jako mimozemská šifra z kosmu. Co však pojilo Kupkův osud se životem nakladatele Vladimíra Žikeše?
Budoucí nakladatel Vladimír Žikeš již v mládí při studiu na obchodní akademii vydával své první překlady z francouzštiny, jelikož byl jako mnoho jeho souputníků frankofil. Zajímal se o parapsychologii, hermetismus a okultismus a studoval dějiny umění. Vydával nákladné umělecké monografie a zaměřoval se na jejich bibliofilské estetické zpracování. Jeho nakladatelství sídlilo v prostorách Colloredo-Mansfeldského paláce v Praze v Karlově ulici. Ačkoliv byl během první republiky antimilitarista, během okupace se zapojil do odboje a musel se skrývat na Slovensku, kde vydal i odbojový ilegální tisk s návodem na výrobu výbušnin. Kontakty z doby, kdy působil v odboji, se Žikešovi zhodnotily po konci války, kdy se setkal i s prezidentem Edvardem Benešem. Vydal proslovy jeho spolupracovníka Dr. Prokopa Drtiny z českého vysílání londýnského rozhlasu. Právě mezi lety 1945–1948 jeho salon rozkvetl, vydával knihy o historii Prahy a pořádal výstavy knižního umění a aukce výtvarného umění.
V roce 1948 Žikeš prozřetelně vydal i drobné album abstraktních kreseb Františka Kupky. Jedná se o soubor šestnácti reprodukcí s litografickým podtiskem, které vychází z Kupkových minimalistických kvašů z let 1930–1933. Jak bylo naznačeno výše, Kupku se Žikešem spojovala frankofilie a zájem o okultismus. Paradoxem jejich životů byl antimilitarismus v mládí a následné zapojení v odboji. Stejně jako Žikeš se během 2. světové války skrýval, Kupka volil ústraní v Beaugency. Po skončení války prezident Beneš nakoupil Kupkovy abstraktní obrazy do Národní galerie. Není vyloučeno, že Žikeš znal Kupkovu tvorbu právě díky kontaktu s prezidentem Edvardem Benešem.
Předmluvu souboru bibliofilií napsal Jan Loriš, pracovník Národní galerie a autor četných knih o dějinách umění. Soubor abstrakcí obsahuje tvary organické i mašinistické a je dokladem Kupkova zájmu o parapsychologii i kosmologii. Dnes je Žikešovo album Kupkových abstrakcí mezi sběrateli bibliofilií považováno za velmi raritní, jelikož bylo publikováno v omezeném nákladu. Je i vzácným dokladem oživení českého kulturního života po skončení války, které bohužel netrvalo vzhledem k nástupu totality dlouho.