Viniční sklepy, foto: Adolf Loos Apartment and Gallery
vizualizace nové terasy včetně vstupního domku do sklepů, zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery
zdroj: Stavebně historický průzkum, Adolf Loos Apartment and Gallery
zdroj: Stavebně historický průzkum, Adolf Loos Apartment and Gallery
zdroj: Stavebně historický průzkum, Adolf Loos Apartment and Gallery
Terasa v 60. letech 20. století, zdroj: Adolf Loos Apartment and GalleryViniční sklepy s křížovou klenbou označil Národní památkový ústav za vůbec nejstarší pražské sklepy na víno, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky. Jestli se Pražané dočkají zpřístupnění tohoto významného místa není bohužel vůbec jisté.
První zmínky o zcela unikátním místě Viničních sklepů, které se nacházejí pod terasou budovy Expo 58, pocházejí již z poloviny 16. století. Vyhlídková terasa byla sama o sobě byla velice slavná již od 60. let minulého století a stala se vyhledávanou lokalitou nejen pro filmaře, ale také pro návštěvníky tehdejší restaurace Praha při budově Expo 58. Nikdo však v té době nevěděl, že se pod nimi ukrývá ryzí klenot.
Historické prameny uvádějí, že na území dnešních Letenských sadů byly situovány vinice, dále se můžeme dozvědět, že: „V polovině šestnáctého století vystavěl si majitel zdejší vinice Kulhánek viniční lis v místě na západní straně od prvního bubenského domu v pozdější Bělského třídě. Jan Kulhánek odprodal větší díl své vinice po kusech roku 1555, ale zbyl mu pozemek s budovou viničního lisu, který prodala po jeho smrti jeho vdova Eva Jakubu Pelhřimovskému roku roku 1571.“
Dále čteme, že v pozemkové knize je uveden vklad vlastnického práva na budovu lisu a přilehlých pozemků na Obec král. hl. m. Prahy ze dne 19. 6. 1860. Vlastnické právo k pozemkům bylo doplněno v roce 1883. V tomto období končí historie letenských vinic, alespoň většiny jejich ploch ve sledované lokalitě a začíná rozvoj sadů.
Poslední zmínka o Viničních sklepích pochází z konce třicátých let 20. století, kdy si sklep pronajal pan Počta, který vlastnil vinárnu v dnešní ulici Milady Horákové. Sklep používal pro uskladnění vína. V roce 1962 bylo vlastnické právo vloženo na Československý stát, kdy po skončení světové výstavy Expo 58 československá vláda rozhodla, aby vítězná budova Expo 58 byla sestavena na hraně Letenských sadů. Bývalé viniční sklepy sloužily od té doby jako podnož pro terasu restaurace.
V současnosti se jedná o zcela raritní objekt, který je dokladem rozvoje vinařství na letenské stráni v době raného novověku. I přes dlouholetá chátrání se prostory dochovaly v poměrně neporušené podobě. Interiér tvoří velmi pozoruhodný prostor dvoulodí, zaklenutý osmi poli křížových kleneb. Součástí byl i viniční lis (alte Weinpresse), ze kterého se zachovala pouze spodní stavba a který byl součástí historických záznamů.
V roce 2021 prošla budova Expo 58 náročnou kompletní rekonstrukcí. Snem nových majitelů bylo otevřít si zde svoji novou exkluzivní výstavní síň Expo 58 ART, kde sídlí aukční síň a galerie společnosti Adolf Loos Apartment and Gallery. Majitelé se nadále snaží zvelebit i ostatní prostory. V přízemí budovy vznikla malá kavárna, jako připomínka slavné éry restaurace Praha, dále byla obnovena zahrada před budovou. Cílem majitelů bylo obnovit a zrekonstruovat také vyhlídkovou terasu i unikátní Viniční sklepy, a to již v roce 2022, jak předestřeli v aukčním katalogu z listopadu 2021: „V těchto prostorách otevřeme další galerijní prostor včetně lapidária s možností komentovaných prohlídek. Pevně věříme, že navrátíme důstojnou podobu těmto unikátním místům a zachováme jejich historické, kulturní a uměleckořemeslné hodnoty i pro další generace.“
Proč se tedy stále nic neděje? Na tuto otázku jsme dostali následující odpověď: „Po dvou letech bojů s úřady a po desítkách žádostí na dotčené orgány, nám bylo konečně povoleno alespoň „kosmeticky“ opravit terasu v havarijním stavu. Co se týče Viničních sklepů, pan starosta Čižinský (strana PRAHA SOBĚ) se nám odvolal do stavebního řízení, přišli jsme tedy nejen o grant ve výši 950 000 Kč, ale také o možnost tuto skvostnou památku opravit a zpřístupnit ji veřejnosti.Tato situace nás velice mrzí a není jisté, že po počátečním nadšení budeme v žádostech a nekonečném papírování pokračovat, neboť už tato situace není únosná a je velice vyčerpávající. Nejvíce nás mrzí fakt, že usilujeme o dobrou věc, která je, jak se říká, po zásluze potrestána."
Viniční sklepy tedy nemají vyhráno. Doufejme, že majitelé budou ve svých snahách pokračovat a že se dočkáme přes všechna úskalí nového vstupního pavilonku do Viničních sklepů a samotných Viničních sklepů, které mají nesmírnou, historicky vypovídající hodnotu. Viniční sklepy s křížovou klenbou označil Národní památkový ústav za vůbec nejstarší pražské sklepy na víno, které jsou chráněné jako kulturní památka České republiky.