Pamětní mince České národní banky k 150. jubileu narození Františka Kupky

Stříbrná mince, Foto: Česká mincovna

Loni jsme oslavili 150. jubileum od narození našeho předního malíře Františka Kupky (23. září 1871, Opočno, Rakousko-Uhersko - 24. června 1957, Puteaux, Francie).

Loni jsme oslavili 150. jubileum od narození našeho předního malíře Františka Kupky (23. září 1871, Opočno, Rakousko-Uhersko - 24. června 1957, Puteaux, Francie). Ačkoliv byly bohužel oslavy kvůli pandemii koronaviru poněkud utlumeny, uskutečnilo se několik zajímavých připomínkových akcí.

Mezi jednu z nejzajímavějších připomínkových akcí dozajista patří vydání pamětní mince Českou národní bankou na Kupkovu počest. Stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč je navržena výtvarníkem Adamem Alvou Fejfarem.

Na líci mince je citát „Chci tvořit jako hudebník“ a reliéf inspirovaný Kupkovými obrazy. Zcela zřetelně vystupují svislé obdélníky, které evokují klávesy piana z přelomového obrazu Klávesy piana. Jezero (1909). V tomto obraze se Kupka začal oprošťovat od světa viděné reality a nacházel svoje abstraktní výrazivo. Inspiroval se přitom poslechem barokní hudby Johanna Sebastiana Bacha.

Série vertikálních plánů vyvrcholí v rozměrné kompozici Vertikální plány III. Kupka ve své teoretické knize Tvoření v umění výtvarném z roku 1923 píše: „Slavnostní kolmice je páteří života v prostoru. Je osou všech staveb, činí monumentálním i nejmenší rozčtverečkovaný náčrt. Nestalo se vám někdy, že jste cítili, jak se bezděky vkrádá kolmice do vaší vise? Je to stín řasy, jenž dopadá na vnější stěnu vašeho oka“.

Organické kruhové tvary, které vertikálními plány na minci pronikají, připomínají obrazy, jež sloužily jako přípravné studie pro nejdůležitější Kupkovu kompozici Amorfa. Dvoubarevná fuga (1912) - například obrazy Červené a modré kotouče a Newtonovy kotouče nebo Studie pro Amorfu, Dvoubarevnou fugu a pro Amorfu, Teplou chromatiku. Zároveň kompenetrující oblé linie připomínají obrazy Čáry, plochy, prostor. Pokus o hloubku I. a II.

Podíváme-li se na rub mince, je na něm vyražena podobizna slavného malíře, která je převzata zdochovaných autoportrétů, jako například Autoportrét s dýmkou (1910). Hlavu malíře obklopují opět vertikální plány, připomínající klávesy piana a obraz Nokturno (1910–1911). Způsob, kterým tvář umělce vystupuje z vertikál odpovídá obrazové kompozici Paní Kupková mezi vertikálami (1910–1911) z majetku Muzea moderního umění v New Yorku (MoMA). Vedle portrétu je vyražen citát „Nechci malovat hudbu“. Připomíná Kupkovo vymezení se vůči směru orfického kubismu, pod který jej zařazoval francouzský básník Guillaume Apollinaire.

Autor:

David Bareš - 10.1. 2022