Paříž je město módy a umění. V nadaci francouzského módního domu Louis Vuitton, kterou nedávno postavil u Buloňského lesíku architekt našeho slavného Tančícího domu, Frank Gehry, lze obdivovat díla slavného amerického sochaře Alexandera Caldera. Jedná se o jeho mobilní i stabilní sochy, které jsou umístěny jak v prostoru nadace, tak poprvé i na pečlivě udržovaném trávníku okolo. Calder měl velký vliv i na české umění, jež se nápadně promítá zejména do děl našeho velikána Stanislava Kolíbala, který se od něj naučil, že socha nemusí být jen těžká a hmotná. Umělec si tehdy při návštěvě Calderovy výstavy zapsal do svého deníku: „Tak lehce se houpe jenom list stromu. Anebo uvázaná loďka. Tak tiše a nepozorovaně se mění i dráhy nebeských těles.“ Nebyl však uchvácen jen pohybovostí Calderova díla. Snad závažnějším objevem pro něj bylo to, „jak minimálními prostředky lze demonstrovat prostor“. O několik let později, v roce 1964, vznikla sádrová socha „Labil“. Její název je odvozen od Calderových výrazů „Mobil“ a „Stabil“, jež používal pro svá díla. Při jedné ze svých pražských návštěv německý sochař českého původu Otto Herbert Hajek označil tuto Kolíbalovu sochu za sochařské novum. Pohyb v ní totiž není zachycen ve svém uskutečnění jako u Caldera, ale v možnosti.