Nejslavnější východy slunce známé z dějin umění soustředí výstava pařížského Musée Marmottan Monet Tváří v tvář slunci (Facing the Sun). Návštěvníci se ovšem mohou těšit na celou plejádu slavných jmen: Albrecht Dürer, Luca Giordano, Peter Paul Rubens, Claude Gellée známý jako „Le Lorrain“, Joseph Vernet, Mallord William Turner, Caspar David Friedrich, Gustave Courbet, Eugène Boudin, Camille Pissarro, Paul Signac, André Derain, Maurice Denis, Félix Vallotton, Laurits Tuxen, Edvard Munch, Otto Dix, Otto Freundlich, Sonia Delaunay, Wladimir Baranov-Rossiné, Joan Miró, Alexander Calder, Otto Piene, Gérard Fromanger a Vicky Colombet. A to nejsou vyjmenováni zdaleka všichni!

Proč právě v Musée Marmottan Monet? Kvůli skandálu, který vyvolal Monetův obraz namalovaný 13. listopadu 1872 z okna hotelu v Le Havru. Jednalo se o pohled na přístav zahalený mlhou. Malíř docela jistě netušil, že se tímto dílem nesmrtelně zapíše do dějin počátků moderního umění. Ne zas tak příliš rozměrný obraz (50 x 65 centimetrů) představil na výstavě nového umění, která se konala od 15. dubna do 15. května 1874 v bývalém ateliéru fotografa Nadara ve druhém patře velkého domu na pařížském bulváru Kapucínů číslo 35. Kromě běžné denní otevírací doby návštěvníci mohli dorazit i večer: od osmi do deseti, což byla rovněž novinka. Přišlo kolem tří a půl tisíce milovníků umění i zvědavců. Žurnalisté referovali o výstavě převážně jízlivě, byť ne všichni ji hodnotili negativně. Nejvíc si na ní smlsl kritik Louis Leroy, jenž 25. dubna otiskl v časopise Le Charivari článek pod tehdy pohrdlivým názvem Výstava impresionistů. Slovo Impresionismus totiž chápal jako nadávku a nejvíce kritikovi zvedl mandle právě Monet svým obrazem Imprese – východ slunce. Nechtěně tak Leroy stvořil malíře – impresionistu a dal tak název celé skupině malující novým – tehdy provokativním – stylem: Impresionisté.