Poslední dům Adolfa Loose

Poslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUTPoslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Poslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUTPoslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Poslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUTPoslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Poslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUTPoslední dům Adolfa Loose, zdroj: Fakulta architektury ČVUT
Adolf Loos, Müllerova vila, zdroj: Müllerova vilaAdolf Loos, Müllerova vila, zdroj: Müllerova vila
Adolf Loos, Müllerova vila, zdroj: Müllerova vilaAdolf Loos, Müllerova vila, zdroj: Müllerova vila
Adolf Loos, Apartmán Richarda Hirsche, zdroj: Adolf Loos Apartment and GalleryAdolf Loos, Apartmán Richarda Hirsche, zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery

Poslední Loosův dům vyroste v Praze na Letné téměř 90 let po smrti tohoto světového architekta s českými kořeny.

Adolf Loos byl jedním z největších průkopníků své doby. Nezaujatý koncepty a nápady architektury a designu, které převládaly na počátku dvacátého století, se vydal na nekompromisní cestu k funkcionalistické formě architektury a designu.

Nevěřil v ornament ani design a architekturu podléhající uměleckým konvencím, což bylo také velmi evidentní v jeho práci – a to nejen architektonické a designérské, ale také autorské. Po návratu do Vídně po tříletém pobytu v Americe se stal jedním z nejradikálnějších zastánců nové školy myšlení, která zcela odmítla všechny dekorativní a nefunkční prvky. Byl velmi pedantský ve výběru materiálů a návrhů pro interiéry, stejně tak jako exteriéry. Nicméně střídmost v architektuře a designu v žádném případě neznamenala, že by narušil příjemnou atmosféru v jednotlivých místnostech, které navrhoval. Ve skutečnosti dával stejný důraz na modernost a komfort.

Během první světové války rozvinul Adolf Loos princip uspořádání vnitřního prostoru stavby zvaný „Raumplan“, který spočíval v uspořádání jednotlivých prostorů v různých výškových úrovních. Loos věřil, že účel stavby by měl určovat způsob, jakým bude stavba zpracována a postavena, a důrazně oponoval všem dekorativním slohům.

V tuzemsku vytvořil Adolf Loos přes třicet návrhů v rozmezí třiceti let jeho tvorby. Například rozsáhlý soubor bytových interiérů pro místní židovské podnikatele v Plzni, Müllerovu vilu ve Střešovicích nebo apartmán pro Richarda Hirsche, který byl majitelem galerie Adolf Loos Apartment and Gallery zachráněn v roce 1987 před zničením, restaurován a instalován v Praze. V zahraničí patří k nejvýznamnějším realizacím American Bar (také Kärtner Bar), Kärtner Durchgang ve Vídni, obchodní dům Goldman a Salatsch (Looshaus) ve Vídni, Dům a studio Tristana Tzary v Paříži.

Aktuálně v Praze vzniká poslední dům Adolfa Loose. Muzeum pro něj uvolnilo pozemek na Letné, základy už jsou hotové. Jedná se o nerealizovaný návrh vily, který se dochoval ve formě architektonické studie z roku 1932. Vila byla navržena pro Evu Müllerovou, dceru Dr. Františka a Milady Müllerových. Studenti Atelieru Girsa na Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT zpracovali pod odborným vedením v letním semestru 2020 realizační projekt samotné vily a v následujícím zimním semestru 2020/21 se věnovali architektonickému návrhu interiéru vybraných místností objektu.

Domek bude postaven jako statická maketa v životní velikosti v rámci expozice Národního technického muzea v Praze. Jedná se o dřevostavbu ve formě raumplanu, která ctí původní návrh i ve svém materiálovém pojetí, ale pro realizaci bylo nezbytné udělat pár úprav. Exteriér objektu je věrnou replikou původního návrhu dle dochovaných podkladů, interiér je oproti tomu pouze objemovou abstrakcí Loosova raumplanu a bude sloužit pro výstavní účely.

Vypracování interiérů probíhalo na základě studia dochovaných Loosových popisů, půdorysných plánů, odborných článků a literatury. Mezi řešené prostory patří obývací pokoj, jídelna, kuchyně, pracovna, ložnice s dětským pokojem a koupelna. Nejcennějším zdrojem byly dochované Rozhovory s Loosem na posteli, které jsou přepisem autorových slov o interiéru domu.

Ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr uvedl, že by maketa, měla stát na Letné minimálně deset let. Stane se muzejním exponátem jedna ku jedné, bez zavedené vody a odpadů, zato s funkčními elektrickými rozvody. Smysl celé akce spatřuje ještě v jednom aspektu: „Ten dům by se dal použít i pro dnešní mladou rodinu. Možná to někdo ze současných architektů vezme jako inspiraci v tom, jak úsporně pracovat s prostorem i energeticky udržitelným bydlením. Mohlo by to pomoci vyřešit situaci s drahými byty.“

Autor: 
Zdena Růžičková - 9.6.2023