Usiloval o funkční pojetí architektury a užitkových předmětů ještě před nástupem funkcionalismu a intenzivně se zabýval otázkami kultury bydlení ve velkoměstě. Jeho esej „Ornament a zločin“ patří k nejdůležitějším textům v dějinách umění.

Nejvýznamnější Loosovy stavby se nalézají ve Vídni, druhé místo, co se týče výskytu důležitých Loosových architektonických kreací, zaujímá Česká republika. Jeho slavným vynálezem je tzv. prostorový plán (Raumplan) – tedy kompozice vnitřních prostorů domu o různých proporcích, vzájemně důmyslně provázaná schodišti a obalená prostou fasádou – jednoduchým bílým kubusem. Jeho nejznámější stavbou je například Müllerova vila v Praze, vila Tristana Tzary na Montmartru nebo vila Moller ve Vídni. Loos se ovšem proslavil i četnými bytovými interiéry, realizovanými v rámci starší zástavby. Nejvíce z nich se nachází v Plzni. Jejich společným znakem je pohodlí, dobře vyřešený prostor, užití kvalitních materiálů, promyšlený a důmyslně řešený zabudovaný nábytek, ale na druhé straně i určitá stylová volnost.

Z Plzně do Prahy:

V roce 1907 navrhl Adolf Loos domov pro podnikatelský pár Marthu a Wilhelma Hirsche. V 80. letech se podařilo zjistit, že to nebyla jediná zakázka, kterou pro manžele Hirschovy zrealizoval. V průběhu 20. let, tedy téměř ve stejnou dobu, kdy navrhoval Müllerovu vilu v Praze, pracoval také na studentském bytě jejich syna Richarda. Tento byt se nacházel ve stejné budově jako známý apartmán Marthy a Willyho Hirsche, jen o patro výš.

Po válce se v bývalém bytě Richarda Hirsche nacházela mateřská škola a nábytek byl vystěhován. Po sametové revoluci dnešní majitel upozornil známého sběratele a majitele renomované aukční síně pana Vladimíra Lekeše na to, že se v domě zachoval ještě interiér bytu Richarda Hirsche z roku 1927. Ten se pak Lekešovi podařilo odkoupit, ale protože na původním místě nemohl zůstat, hledal pro něj novou lokaci. Zařízení bytu bylo proto odborně rozebráno a pečlivě uloženo. Když pak byl vhodný prostor o téměř identických proporcích nalezen v Praze v domě, navrženém v roce 1910 známým architektem Antonínem Engelem v ulici U Starého hřbitova na pražském Josefově, bylo zařízení Hirschova bytu znovu sestaveno tam. Celý proces byl připraven ve spolupráci s nejvýznamnějším znalcem Loosova díla prof. Burkhardtem Rukschciem, který byl rovněž konzultantem rekonstrukce vil Müller a Winternitz v Praze nebo výše zmíněných Loosových bytových interiérů v Plzni.