Provokace Kinterou v Krásném Dvoře aneb Pět let konfrontací „starého v novém“

Krásný Dvůr - Přerušený hovor - červenec 2022, zdroj: KDKrásný Dvůr - Přerušený hovor - červenec 2022, zdroj: KD
2020 - Galerie jedné hodiny, Eliška Perglerová a Iveta Čermáková - Apendix, Posaďte se - Krásný Dvůr, zdroj: KD2020 - Galerie jedné hodiny, Eliška Perglerová a Iveta Čermáková - Apendix, Posaďte se - Krásný Dvůr, zdroj: KD
2018 - Krištof Kintera - Velké mizení,Large Dissapearing - Krásný dvůr, zdroj: KD2018 - Krištof Kintera - Velké mizení,Large Dissapearing - Krásný dvůr, zdroj: KD
2021 - betonová telefonní budka Vojtěcha Míči - Přerušený hovor - Krásný dvůr, zdroj: KD2021 - betonová telefonní budka Vojtěcha Míči - Přerušený hovor - Krásný dvůr, zdroj: KD

Nejmodernější umění v dialogu s barokním zámkem a historickým parkem? K rozhovoru se může připojit každý návštěvník v rámci jedinečného projektu Přesměrovaný hovor, stačí navštívit areál zámku Krásný Dvůr na Podbořansku. Kastelánka Michaela Hofmanová se snaží s profesionálními kurátory vytvářet komunikační prostor pro „staré s novým“ už pět let. Hned první instalace Krištofa Kintery ovšem vyvolala bouřlivé reakce, ty však přitáhly k projektu i zámku pozornost

Kintera budil poprask

 

„Jojo, začali jsme popraskem,“ usmívá se při vzpomínce kastelánka. Kinterova socha připomínala vysokou kupu odklizeného sněhu na chodníku ve městě. Špinavou, smíchanou se štěrkem a solemi. Někteří návštěvníci pobouřeně psali na sociálních sítí, že jim ta hrůza překáží při fotografování hlavní zámecké budovy. Jiní jásali. „Bylo to náramné. Kinterovo dílo není apriori krásné, nýbrž zcela prvoplánově pobuřuje, zneklidňuje, nutí člověka k zamyšlení,“ dodává kastelánka. Už ví, že každá instalace má své příznivce i odpůrce stejně jako celý projekt. Někdo se nemůže dočkat nové sezóny a už na podzim chce vědět, kdo bude na Krásném Dvoře vystavovat příští rok, jiní vše rovnou odsuzují, aniž by třeba i díla shlédli.

Vloni autoři poprvé začali vystavovat také uvnitř historických pavilonů v zámeckém parku. Návštěvník tak má možnost do nich nahlížet jakoby do „akvária“. „Letošní autoři oceňovali tuto výzvu, pojmout prostor s ohledem na tuto skutečnost a na fakt, že je dílo možné shlédnout z různých úhlů“, vysvětluje kastelánka Hofmanová. V rámci projektu se používají již dříve vytvořená díla, takže velice záleží na práci kurátora a jeho citu pro prostor. Jediným výtvorem, který vznikl zámku doslova na míru, bylo Setkání umělecké dvojice Franta-Böhm roku 2019.

Koho z umělců by krásnodvorská kastelánka ráda viděla v zámeckém areálu do budoucna? „Miluji vtip Františka Skály a hravost Petra Nikla, tak třeba jednou budou i v Krásném Dvoře,“ svěřuje se Michaela Hofmanová. Těší ji, že zámecké prostředí berou umělci velmi pozitivně, jako výzvu, nové prostředí pro své objekty. Tuto možnost oceňují nejen studenti, ale i ostřílená esa typu Krištofa Kintery nebo zmíněné dvojice Franty s Böhmem.

 

„Staré v novém“ je na Západě „in“

 

Projekt spojení „starého s novým“ za využití umění iniciovala sama kastelánka Michaela Hofmanová prakticky ihned poté, co v roce 2017 absolvovala exkurzi ve Velké Británii po objektech spravovaných tamější organizací National Trust a krátce poté se setkala s Ondřejem Horákem z platformy Máš umělecké střevo?„Během jeho přednášky o umění ve veřejném prostoru mě napadlo, jak to že jsem se tolik let dokázala dívat na "prázdné nádvoří" zámku a jak to, že už tam dávno nestojí nějaký umělecký objekt?“ říká kastelánka: „V Británii jsou historická sídla s moderním uměním konfrontována mnohem častěji“. A protože se v České republice právě Ondřej Horák věnuje propagaci výtvarného umění nejen ve veřejném prostoru, ale i na méně tradičních místech, hned v následujícím roce se na nádvoří Krásného Dvora ocitlo provokativní Kinterovo Velké mizení/Large Dissapearing. To roku 2019 vystřídalo Setkání od tvůrčího dua Franta-Böhm, opět kurátorované Ondřejem Horákem.

O rok později připravila kurátorka Martina Freitagová s platformou Máš umělecké střevo? velmi netradiční projekt umělkyň Elišky Perglerové a Ivety Čermákové Apendix: Posaďte se. Jejich pojízdná Galerie Jedna hodina stírala hranice mezi umělcem, dílem a divákem. Do galerie s velkým oknem mohl návštěvník po domluvě vstoupit, pohodlně se usadit a za jednu hodinu se otočit o 360°. Galerii kurátorka nechala umístit do různých prostor v zámeckém parku, který tak měl návštěvník možnost pozorovat ve zpomaleném pohybu a ze sluchátek přitom vnímat doprovodné zvuky, nechat plynout vlastní myšlenky nebo intenzivně pociťovat prožitek přítomnosti.

Čtvrtému ročníku dominovala obrovská betonová telefonní budka autora Vojtěcha Míči na zámeckém nádvoří. Ta evokovala rovněž název výstavního projektu: Přesušený hovor. Kurátor Filip Kazda z Galerie HYB4 a Kampusu Hybernská měl možnost trávit v krásno dvorském parku dětství. “Formovalo to moji estetiku a především fantazii,“ přiznal a vysvětlil: „Romantický park je místem, kde se podařilo pracovat s kontrastem divokosti a kultivovaného prostředí, odkazujícího na historii a kulturu. U každého pavilonu bylo možné uspořádat něco jedinečného, snového a prezentovala se zde umění aktuálního dění. Rozhodl jsem se vybrat dílo čtyř etablovaných autorů – Vojtěcha Míči, Matouše Háši, Ondřeje Filípka nebo, Davida Turečka a nechat je reagovat na tato zastavení v čase. Pokusit se o obnovení komunikace, obnovení hovoru, který byl časem přerušen“.

Míčova budka je součástí i letošního vizuálu, kdy Filip Kazda navázal na loňskou výstavu projektem Přesměrovaný hovor. „Místa, jako je zámek Krásný Dvůr, byla vždy plná současného umění, v naší zemi je tato skutečnost přerušena, ale v západních zemích tomu tak často není a moderní umění je nedílnou součástí těchto míst“, vysvětluje Kazda svůj kurátorský přístup, „Proto se domnívám, že je v těchto konfrontacích velký potenciál, nejen pro pochopení současného umění, ale i pro vnímání toho starého, konzervovaného. Byl zde život, který sem stále patří“. I proto se mu spolupráce s Národním památkovým ústavem, který zámek v Krásném Dvoře spravuje, líbí. Pro léto 2022 vybral do prostoru Krásného Dvora práce zmíněných autorů, současných studentů oboru socha na pražské Akademii výtvarných umění studují pod vedením známých tvůrců jako Lukáše Rittsteina a Michala Cimaly.

 

Jan Rudolf Černím by měl radost

 

Každý projekt bylo samozřejmě nutné projednat s památkáři. Protože se díla v prostoru zámeckého areálu umisťují pouze na letní část sezóny, neměli žádné námitky. Jan Rudolf Černín, zakladatel krásnodvorského parku, vnímal celý přírodně krajinářský park s řadou altánů a drobných staveb, z nichž některé odkazují i ke světu literatury a umění, jako vrcholné umělecké dílo, které působí na veškeré smysly návštěvníka. I samotný park otevírá každému nové průhledy a obrazy svého druhu.

„Přála bych si, aby zámecký areál v Krásném Dvoře zůstal věrný tomuto odkazu a stavěl na něm,“ konstatuje kastelánka. Proto jako důležitou vnímá práci s mladými lidmi, rozvoj jejich estetického vnímání i všímavost vůči kulturním hodnotám. Z tohoto pohledu se nejlépe se nejlépe vydařil „předCOVIDový“ rok 2019, kdy správa zámku společně s platformou MUS? (Máš umělecké střevo?) uspořádala workshopy pro studenty základních uměleckých škol ze Žatce, Podbořan nebo Kadaně a tamějších gymnázií. Studenti pracovali ve skupinách na společných dílech, pro která hledali inspiraci v zámecké expozici po vzoru uměleckého dua Franta-Böhm, jejichž dílo Setkání zde bylo v daném roce vystaveno. Po epidemii zámek jde zatím cestou letních příměstských táborů.

 

Projekt Přerušený hovor si v zámeckém parku Krásného dvora mohou návštěvníci prohlédnout až do konce srpna 2022.

Autor: 
David Růžička - 25.7.2022