Obrazově bohatá publikace Magický věk podrobně sleduje vývoj a proměny umělecké tvorby Toyen a Jindřicha Štyrského ve dvacátých letech 20. století v ČSR a při jejich prvním pobytu ve Francii. Jejich výrazná tvorba i neotřelé životní postoje vzbuzují po celém světě čím dál větší zájem a otázky. Kniha přináší nový pohled na revoluční malířství těchto dvou světově uznávaných autorů, které vyvrcholilo do podoby artificialismu. Čtenář má možnost nahlédnout do zákulisí vzniku jednotlivých uměleckých děl. 

 

Na přelomu let 1924-1925 uskutečnila Toyen společně s Jindřichem Štyrským několikaměsíční cestu do Francie, cestovali přes Štrasburk k Azurovému pobřeží (Marseille, Sanary-sur-Mer, Bandol, La Ciotat, Toulon, Nice, Monte Carlo). V Monaku navštívili proslulé akvárium a následně odjeli do Paříže. Svou přitažlivostí lákala francouzská metropole umělce z celého světa. V Paříži Toyen a Štyrský iniciovali vlastní umělecký směr artificialismus, přičemž mladí umělci sebevědomě prohlašovali, že jejich malířství otevírá zcela novou epochu umění. Své zážitky z cest Toyen a Štyrský promítli do svých pozoruhodných pláten. Často vycházeli z tehdy populární comedia dell´ arte nebo varieté. „Cirkusové prostředí poskytlo mladé malířské generaci dramatické prostorové zkratky a inspiraci ke složitější kompoziční obrazové skladbě. Akrobaté a klauni patřili k častým a oblíbeným námětům“, uvádí autor knihy Karel Srp. 

 

Karel Srp ve své publikace učinil stěžejní objev a nově identifikoval dosud neznámé plátno Toyen z roku 1925. Kompozici, která byla řadu let v soukromé sbírce, katalogizoval s obrazem Cirkus. Osudy tohoto jedinečného obrazu byly odborné veřejnosti skryté téměř padesát let.  Toyen Cirkus poprvé představila na proslulé světové výstavě L´art d´aujourd´hui v Paříži, společně s obrazem Přístav (nyní ve sbírce francouzského Národního muzea moderního umění Centre Georges Pompidou v Paříži). Podle Karla Srpa se na tak významné výstavě jako L´art d´aujourd´hui, jíž se zúčastnil i Pablo Picasso, chtěla Toyen blýsknout výběrem vzájemně se doplňujících obrazů, které měly společné výtvarné pojetí a signaturu. Tuto specifickou téměř identickou signaturu Toyen uplatnila pouze u těchto dvou maleb a později ji již nepoužívala. 

 

Autor knihy detailně rozebírá i avantgardní umění skupiny Devětsil, které v první polovině dvacátých let klade důraz na lidové zábavy. Teigův Manifest poetismu, který vyšel pod názvem Poetismus, vydaný v červnu 1924, výrazně ovlivnil revoluční myšlenky českých umělců. Srp uvádí, že Štyrský na tento program reagoval dílem Cirkus Simonetta. Obraz se objevil v roce 1923 na zlomové výstavě Bazar moderního umění, která byla jednoznačným východiskem ze sporů uvnitř mladé generace umělců soustředěných v Devětsilu v letech 1920–1922.

 

Na počátku dvacátých let stálo před nastupující generací několik možných cest, jimiž se mohla vydat, chtěla-li se věnovat modernímu umění. Někteří si zvolili cestu syntetického kubismu, primitivismu nebo neoklasicismu. Pouze Toyen a Štyrský se vydali na ojedinělou dráhu vlastního výtvarného projevu. Srp ve své knize hodnotí Toyen a Štyrského artificialismus jako dobrodružství, o němž nikdo neví, jak skončí...

 

Publikaci uzavírají dosud nepublikované kresby z dochovaného skicáku Toyen, která je vytvořila během svého dobrodružného cestování po Francii. Jedná se o soubor padesáti dvou půvabných tužkových a tušových kreseb, jenž představují jedinečný zdroj pro poznání její tehdejší představivosti, která se později promítla i do figurálních obrazů z první poloviny roku 1925. Mnohé z kreseb jsou datované a místopisně přesně určené, přinášejí tak výjimečný záznam o dobových zábavách pouličních artistů nebo inscenovaných představení. Knihu obsahující téměř 80 reprodukcí doprovázejí i fotografie umělců.