Mohl byste čtenářům krátce přiblížit Vaši aktuální retrospektivní výstavu Moskevská gotika v Národní galerii v Praze?

 

Na výstavě je možné shlédnout moje práce od 70.let, kdy jsem experimentoval s nitroemailem, až po zcela nová díla malovaná tradiční technikou olejomalby. Kromě obrazů jsou vystavena dvě moje alba: Zbloudilý Dante a Mikrohomus a knižní ilustrace k ruskému básníkovi Igoru Cholinovi a českému básníkovi Ivanu Wernischovi. V expozici jsou dále prezentovány dva filmy, jeden natočený Treťjakovskou galerií a druhý známým českým umělcem a fotografem Václavem Jiráskem.

 

Proč jste zvolil název výstavy Moskevská gotika?

 

Tak se jmenuje jeden obraz prezentovaný na výstavě. Celý štáb, který na výstavě pracoval (kurátoři, výstavní oddělení, PR oddělení) jednohlasně vybrali tento obraz jako symbolický znak expozice, a tím pádem se název tohoto obrazu stal i názvem celé výstavy. 

 

Jak dlouho žijete v Praze a čím Vás ovlivnila? 

 

Příští rok to bude čtyřicet let, co žiji v Praze. Praha vyzařuje velice silnou spirituální energii. Nejsilnější byla tato energie především za „totáče“, kdy Praha vypadala jako stará všemi zapomenutá královna. Ale i teď, když je čistá a krásná, tuto energii neztratila. Zvláště během pandemie to bylo do očí, když bylo město opuštěné. 

 

Čemu se nyní věnujete?

 

Odpověď na tuto otázku je velmi jednoduchá ­ malování. Nic jiného neumím.