Sebastiano del Piombo, Sedící prorok s andělem, 1516, zdroj: Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Bartolomeo Passarotti, Studie hlavy muže v klobouku a studie ruky, 70. léta 16. století, zdroj: Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Taddeo Zuccari, Evangelista Lukáš, kolem 1555, zdroj: Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum Kroměříž
Giulio Romano, Jupiter a Juno, 1531-1532, zdroj: Arcibiskupství olomoucké – Arcidiecézní muzeum KroměřížV arcibiskupském zámku v Kroměříži probíhá zajímavá výstava kreseb italské vrcholné renesance a manýrismu z moravských i českých sbírek.
Najdeme na ní i krásnou kresbu Giulia Romana, která zachycuje Jupitera a Juno a je studií k fresce Pádu Gigantů (1530-1532) v Palazzo del Te v Sala dei Giganti v Mantově. Mezi další pozoruhodné exponáty patří "Dvě mužské postavy v antických pláštích" (1506 - 1508), které jsou připisovány samotnému Giovannu Bellinimu, mistrovi benátské renesance. Dojemným a velmi působivým dílem je i Zmrtvýchvstání Krista z 60. let 16. století, ve kterém nacházíme pro manýrismus typické esovité propnutí figury a dynamický pohyb. Výstava je členěna do oddílů podle škol. Dobře zastoupena je například lombardská škola dílem Narození Kainovo od Bernardina Lanina, jenž ještě vyzařuje vliv mistra Leonarda da Vinci. Z benátské školy vyniká i Battista Franci, zvaný il Semolei. Jeho "Ukládaní Krista do hrobu" je zajímavé kompozičně, neboť Ježíši nevidíme do tváře, jež je přikryta jeho předloktím. Slovy Aby Warburga bychom mohli mluvit o určité formuli pathosu, která umocňuje emocionální prožitek bezmezného smutku (dle Ernsta Hanse Gombricha gesto nacházíme již u Giotta).
Zaujme i studie kánonu mužské postavy, odrážející vliv Michelangela. Připomíná nám, že v renesanci byla velká pozornost věnována anatomickým studiím - není náhodou, že u levého kraje kresby nacházíme i vyobrazení lidské lebky a páteře. Uchvacující drobnou studií jsou kresby lískových oříšků od Giovanna da Udine. Vynikají svým verismem, který dokládá humanistický nový zájem o přírodní vědy. Virtuózní je kresba Paola Veroneseho "Mladý čtenář v orientálním kostýmu" - v kroměřížské expozici se skvěle doplňuje s jeho malbou apoštolů. Motiv Orientu byl v Benátkách velmi oblíbený, neboť v nich rozkvétal mezinárodní obchod. Nechybí kresba životopisce Giorgia Vasariho (Alegorie naděje). Tematicky nacházíme i další typické okruhy renesančních dějin myšlenek - zejména četné odkazy na antickou kulturu i sochařství, které je v expozici připomenuto. Výběr kreseb představuje široké panorama italského humanismu (portrét básníka Francesca Petrarcy je vystaven). Přesto výstava zůstavá opředena i tajemstvími, která čekají na své rozluštění - například kdo je žena na portrétu anonyma 16. století je dosud nevyřešeným rébusem. K výstavě vyšel velmi vkusně upravený katalog s kvalitními reprodukcemi a komentářem znalců renesanční kresby, jež zasazuje díla do širokého uměleckohistorického kontextu.
Výstava Magie kresby se koná v Arcibiskupském zámku Kroměříž od 15.6.-17.9.2023.
Otevírací doba: 8.30-17.00, v pondělí zavřeno
Kurátor: Zdeněk Kazlepka