Pohled na budovu Expa 58 v Letenských sadech. Zdroj: Viktorie Kosejková
Pohled na budovu Expa 58 v Letenských sadech. Zdroj: Viktorie Kosejková
Interiér budovy. Zdroj: Viktorie KosejkováBudova Expo 58 je považována za jednu z nejkrásnějších staveb světové architektury druhé poloviny 20. století, která se stala symbolem mezinárodního úspěchu československého umění a architektury. Objekt, který obdržel na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu hlavní cenu (Zlatou hvězdu) a dalších třináct ocenění, byl před dvěma lety opět, po dlouhých desetiletích, zpřístupněn veřejnosti po náročné rekonstrukci.
Přestože byl letenský pavilon kulturní památkou a v roce 1992 byl spolu s historickým centrem Prahy zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, začal v 90. letech v majetku státu chátrat. Objekt byl pak vydražen v malé privatizaci a následně několikrát změnil vlastníka. Toto kdysi cenné místo inovace a kultury bylo ponecháno svému osudu a postupně dále chátralo.
V roce 1997 objekt získal rakouský investor a začal s nákladnou rekonstrukcí. Rekonstrukce probíhala v letech 1997 až 2001. Mezi lety 2001 a 2020 sídlila v pavilonu soukromá reklamní agentura.
V říjnu roku 2021 slavnostně otevřelo Expo 58 své prostory veřejnosti po dlouhých třiceti letech. Galerie a aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery, která zde otevřena svůj nový výstavní prostor, nazvaný Expo 58 ART, celou budovu znovu opravila a vdechla jí tak nový život.
V budově Expo 58 je tak vytvořeno nové moderní galerijní prostředí, kde prezentují české i mezinárodní umění. Součástí prostor je také kavárna s dech beroucí terasou a výhledem na novou Prahu a řeku Vltavu. Bruselský pavilon je tak otevřen veřejnosti jako centrum prestižních výstav a obchodu s vysoce kvalitním uměním a designem.
Aktuální program galerie a aukční síně naleznete na stránkách: https://aloos.cz/cs
Slavná historie budovy
Budova byla postavena v roce 1958 jako součást československého pavilonu na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu. "Všeobecná mezinárodní výstava v Bruselu 1958", tak zněl oficiální název první velké světové výstavy po druhé světové válce, která probíhala od 17. dubna do 19. října 1958. Výstavu Expo 58 navštívilo neuvěřitelných 42 miliónů diváků, vystavěno bylo na 106 pavilónů a účastnilo se jí 42 národů. Pro československou architekturu měla bruselská výstava klíčový význam. Stavba se stala jedinečnou syntézou československého výtvarného umění a designu. Československo svou účastí představilo světu stav kulturní a technické vyspělosti.
Soutěž na projekt československého pavilonu byla vypsána již o dva roky dříve v létě 1956. Do užšího výběru soutěže se dostali architekti Ing. arch. František Cubr, Ing. arch. Josef Hrubý, Ing. arch. Zdeněk Pokorný, kteří i zvítězili. Jejich projekt vynikal dokonalou čistotou formy a výrazně novým technologickým a konstrukčním řešením. Díky dělení stavby na plné a prosklené části se pavilón přirozeně propojil s exteriérem. Nádvoří, v němž byla posazena půdorysně půlkruhová budova, byla organickou součástí celé kompozice a ztrácel se tak rozdíl mezi tím, co je vně a co je uvnitř.
Scénář expozice vypracoval Jindřich Santar, který spolupracoval s umělci Jiřím Trnkou, Antonínem Kybalem, Stanislavem Libenským a Janem Kotíkem. Hlavní myšlenkou a ústředním tématem výstavy byl člověk. Ideu přehlídky pak usměrňovalo stěžejní heslo Adolfa Hoffmeistera: „Jeden den v Československu“. Z toho vyplývalo členění expozic na jednotlivé tematické okruhy Práce – Kultura – Odpočinek, které se prezentovaly ve dvanácti dílčích expozicích. Přímými nositeli vedoucích myšlenek programu se stala výtvarná díla, která byla často monumentální povahy a která byla provedena v materiálech – v bronzu, mozaice, mramoru, skle nebo keramice. Pozornost vzbudila mimo jiné moderně architektonicky řešená restaurace, dále Laterna magika, film Karla Zemana - Vynález zkázy a celková koncepce exhibice.
Československý pavilon se na výstavě EXPO 58 stal doslova senzací. Svět oceňoval nápaditou architekturu, progresivní konstrukce (ocelové kostry) i bohatou expozici. Pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Za půl roku trvání výstavy prošlo jen československým pavilonem na šest milionů diváků. Pavilon navštívil belgický král Baudouin I., holandská královna Juliana, monacký princ Rainier III. Jedním z těch, kteří zanechali i nadšené zápisy v návštěvní knize, byl filmař Walt Disney.
Brusel heslo doby
Nejvyšší ocenění pavilonu bylo uděleno nejen na základě vysokého hodnocení, kterého se dostalo díky využití nových technologií v kombinaci se sklem a s plastickými hmotami, ale také jako ocenění krásných a moderních interiérů tvořených originálním nábytkem, uměleckými díly a užitnými předměty, které předznamenaly tzv. „bruselský styl“. Tento styl je charakteristický asymetrickými tvary a výraznou barevností. Slučuje estetiku pozdního funkcionalismu - internacionálního stylu charakteristického závěsnými stěnami, využívá propojení skla, kovu a plastických hmot s abstraktním uměním. „Bruselský styl“ začal v československých ulicích fungovat jako mluvčí nové krásy moderního velkoměsta, přičemž se stal součástí domácností a života mnoha rodin. Vliv bruselského stylu přetrvává dodnes.