Pohled do výstavy Madelon Vriesendorp: Mind Games. Zdroj: Sir John Soane's Museum
Pohled do výstavy Madelon Vriesendorp: Mind Games. Zdroj: Sir John Soane's Museum
Dílo Flagrant Délit roku 1975. Zdroj: The Guardian
Madelon Vriesendorp. Zdroj: ArchDailyVýstava Mind Games v Sir John Soane’s Museum představuje kresby, objekty i recyklované plastiky nizozemské umělkyně, která svým osobitým pohledem dlouhodobě ovlivňuje architekty, teoretiky i současné výtvarníky po celém světě.
Londýnské Sir John Soane’s Museum otevřelo rozsáhlou retrospektivu nizozemské umělkyně Madelon Vriesendorp, jejíž tvorba se pohybuje na pomezí výtvarného umění, architektury, ilustrace a surrealistické hry. Výstava s názvem Mind Games sleduje její kariéru od raných kreseb a grafických listů až po současné objekty, šperky a plastiky vytvořené z nalezených či recyklovaných materiálů.
Vriesendorp se proslavila především v 70. letech, kdy společně s Remem Koolhaasem a Eliou a Zoe Zenghelisovými spoluzaložila architektonické studio OMA. V době, kdy studio teprve formulovalo své radikální představy o moderním městě, pomáhaly její kresby převádět složité architektonické teorie do výrazných a snadno zapamatovatelných obrazů.
Nejznámějším dílem tohoto období je kresba Flagrant Délit z roku 1975. Empire State Building a Chrysler Building na ní získávají lidské vlastnosti a ocitají se společně v posteli, zatímco je při intimní scéně překvapí další newyorský mrakodrap. Provokativní výjev se později objevil také na obálce knihy Delirious New York Rema Koolhaase, která se stala jedním ze zásadních textů o moderní architektuře a rozvoji Manhattanu.
Vriesendorp ve svých obrazech proměňovala mrakodrapy v postavy se vztahy, touhami i vlastními konflikty. Architektura v jejím pojetí přestává být pouze souborem konstrukcí a fasád. Stává se živým organismem, do kterého se promítá lidská psychologie, humor, erotika i absurdita každodenního života. Právě tento přístup jí umožnil zprostředkovat abstraktní architektonické myšlenky širokému publiku bez složitého odborného výkladu.
Výstava ale nezůstává pouze u ikonických newyorských vizí. Druhá část představuje novější tvorbu, ve které se autorka soustředí na předměty nalezené v běžném prostředí. Kartony od vajec proměňuje v masky připomínající fantastické bytosti, plastové lahve se v jejích rukou mění v draky a obyčejné obaly získávají nový význam. Hravost zde doplňuje citlivější uvažování o nadprodukci, odpadu a současné ekologické situaci.
Důležitou součástí její práce je také dlouhodobé sběratelství. Vriesendorp po celý život shromažďuje obrazy, drobné předměty, kuriozity i každodenní materiály, které následně přeskupuje a využívá jako zdroje nových nápadů. V tomto přístupu se její osobnost přirozeně propojuje se samotným prostředím Sir John Soane’s Museum. Také britský architekt John Soane naplnil svůj dům uměleckými díly, starožitnostmi a architektonickými fragmenty, které uspořádal do neobvyklého a osobního celku a prostor muzea tak je aktivní součástí výstavy. Vriesendorpiny objekty a kresby vstupují do dialogu se zrcadly, světelnými průhledy, architektonickými modely a historickými sbírkami. Oba tvůrce spojuje přesvědčení, že architektura nemusí být chladná ani čistě racionální a že prostor může nést emoce, vzpomínky i fantazii.
Výstava připomíná také význam Madelon Vriesendorp pro současnou architektonickou kulturu. V roce 2025 získala Soane Medal, která oceňuje osobnosti rozvíjející veřejné porozumění architektuře.
Retrospektiva Madelon Vriesendorp: Mind Games je v Sir John Soane’s Museum v Londýně přístupná do 20. září 2026.