Alfons Mucha, Portrét Sarah Bernhardt, (1921), pastel a uhel na papíře, zdroj: Adolf Loos Apartment and Gallery
Sarah Bernhardtová, zdroj: wikipedia.org Sarah Bernhardtová byla provokativní hereckou divou své doby. Obdivovalo ji publikum po celém světě a klaněli se jí císaři, králové i car. Plakáty s její nezapomenutelnou tváří dodnes tvoří nejproslulejší část tvorby Alfonse Muchy.
Narodila se v Paříži roku 1844 jako dcera holandské židovské kurtizány a dosud neznámého otce. Jeho rozhodnutím však byla odkázána strávit dětství nejdříve v pěstounské péči, poté byla přesunuta do internátní školy, a následovně do klášterní školy ve Versailles, ze které byla pro svoji vzpurnou a citlivou povahu několikrát dočasně vyloučena. Přes touhy stát se jeptiškou jí matčin ctitel, vévoda de Morny, zajistil hereckou kariéru, a tak roku 1858 nastoupila na pařížskou konzervatoř a herectví v divadle Comédie-Française. I když její herecký vzestup rozhodně nebyl přímočarý, byla za svého života oslavována a milována celým světem – a pro svou krásu a osobitost především mnohými slavnými muži. Nakonec se stala manželkou atašé řeckého velvyslanectví v Paříži, a spolu s ním založila také divadlo, které však neuspělo. Po smrti manžela se proto Bernhardtová musela potýkat s finanční krizí, z níž se jí ale během turné v Anglii a USA, na které jezdila dokonce vlastním speciálním vlakem, podařilo dostat. Přestože o ní panuje spousta kontroverzních zvěstí, jakože přespávala v rakvi, kterou se sebou měla údajně vozit i na svá turné, byla Sarah módní i hereckou ikonou své doby a inspirovala fenomenální díla jednoho z nejvěhlasnějších českých malířů, Alfonse Muchy.
Plakáty, které pro ni Mucha vytvořil, se staly tvorbou, jež je dodnes s tímto světoznámým umělcem spojovaná. Tvář Sarah Bernhardtové od Muchy dostala specifickou podobu jeho jedinečného dekorativního stylu. Poté, co pro ni vytvořil plakát k divadelní hře, se s jeho neopakovatelnými díly strhla vlna slávy. Sama Sarah jej oslovila k vytvoření mnohých dalších plakátů, ale i k navržení osobních šperků a kostýmů. Mucha tímto započal jako jeden z prvních prosazovat unikátní půvab žen na reklamách. Jeho secesní malby se uplatňovaly ale i v ilustracích, dekoracích nebo užitných předmětech, jako byly pohlednice, nádobí, nebo první známky a bankovky nově vzniklého Československa. Dostalo se mu i cti navrhnout vitráž pro svatovítskou katedrálu.
Sarah Bernhardtová, jež v Muchově životě sehrála důležitou roli, zemřela v Paříži roku 1923. Sám Mucha pak skonal roku 1939, pár měsíců po vyslýchání gestapem, na následky zápalu plic. Malířova tvorba je ale nesmrtelnou chloubou českého národa, a slavné dílo Alfonse Muchy, portrét jeho múzy Sarah Bernhardtové, můžete spatřit na nadcházející předaukční výstavě v pražském pavilonu Expo 58 ART, která bude přístupná každý den od 20. března do 20. dubna 2024 (10:00-18:00). Obraz zaujal přední místo v aukční nabídce, kterou pořádá Adolf Loos Apartment and Gallery v Expo 58 ART.