Johann Heinrich Füssli, Noční můra, 1790, zdroj: Frankfurt, Goethe-HausDílo Johanna Heinricha Füssliho vystaveno v pařížském Musée Jacquemart-André
Johann Heinrich Füssli (1741-1825) chtěl být původně pastorem. Proslavil se však jako malíř temnoty, tajemna, nočních můr a stínů konce 18. století.
Jediná epocha evropského umění, která má ve svém názvu světlo – totiž osvícenství – si zakládala na vědě, rozumu a racionalitě. Není náhoda, že čelo slavného filosofa Denise Diderota na jeho autoportrétu od Louise-Michela van Loo v pařížském Louvru nápadně září. Kde je však světlo, tam se objevuje i stín.
Füssliho umění se zaměřovalo právě na tu odvrácenou stránku osvícenství, na motivy inspirované nočními viděními, spánkem a somnambulismem. V tomto smyslu jeho tvorba předznamenala umění českého symbolismu konce 19. století, například dílo Maxe Pirnera.
Velmi sečtělý Švýcar Füssli přišel do Londýna poprvé v roce 1765, kde jej přijal malíř Sir Joshua Reynolds, jenž se později stal prezidentem Royal Academy.
Füssli chodil do divadla, obdivoval zejména díla Shakespeara a Marlowa. Přátelil se také se slavným básníkem a výtvarníkem Williamem Blakem.
V pařížském muzeu Jacquemart-André, které se nachází v úžasném historickém paláci poblíž Champs-Elysées, je vystaveno na šedesát Füssliho děl. Mistrova imaginace byla natolik temná a vymykala se duchu osvícenství, že ve své době byl spíše na okraji akademického světa a byl dokonce považován za šíleného génia.
V jeho obrazech se často vyskytuje přehnaná mimika na tvářích zobrazovaných figur, vystihnutá štětcem mistra, který se skvěle vyznal v anatomii. Mluví se o Füssliho teatrálnosti, neboť divadlo bylo jeho velká láska a dokázal ve svých obrazech skvěle vystihnout herecká gesta.
Oblíbené byly v tvorbě Füssliho i biblické motivy a ilustrace a motivy z nordické a řecké mytologie, které vyobrazoval svým typickým šerosvitem. Mistr delší dobu pobýval v Itálii, kde na něj zapůsobila tvorba Michelangela Buonarottiho, ale svým šerosvitem mohly mít vliv i díla Caravaggia.
Füssli byl znovuobjeven i s nástupem psychoanalýzy, kdy byl vykládán jako malíř temných stránek našeho lidského myšlení – podvědomí. Vliv jeho vizionářské malby mohl inspirovat ve 20. století i surrealisty.
V roce 1782 se malíř proslavil obrazem "Noční můra". Nejslavnější Füssliho dílo zůstává dodnes pro diváky enigma. Na obraze vidíme spící (možná už mrtvou?) ženu, na níž sedí monstrum – strašidlo či ďábel a nalevo přichází kůň se svítícíma očima. Co chtěl mistr tímto tajuplným dílem vyjádřit, je opředeno tajemstvím. Ve stejné době však španělský malíř Francisco Goya vytváří lept "Spánek rozumu plodí příšery" (1798).
Nejpravděpodobnější se tudíž jeví interpretace, že duchovně zaměřený Füssli chtěl v díle vyjádřit, že rozkvět vědy a rozumu doby osvícenství přináší i své odvrácené, silně emotivní, pochmurné a stinné stránky.
Výstava "Füssli, mezi snem a fantazií" je k vidění od 16. září 2022 do 23. ledna 2023 v Muzeu Jacquemart-André, na adrese 158 Bd Haussmann 75008 Paris (Francie), každý den od 10 do 18 hodin.