Tamara Lempicka – žena na cestě

Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik
Výstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz ŁukasikVýstava děl Tamary Lempické v Lublinu, foto: Michał Łukasz Łukasik

Výstava v polském Lublinu nabízí artdecovou lahůdku!

Baronka, která ráda provokovala, milovala luxus, módu, muže i ženy. Stala se ikonou moderní úspěšné nezávislé ženy s osobitým stylem. Její obrazy rozezná každý na první pohled jak v Americe, tak Evropě.

Výstřední „baronka se štětcem“, jak se Tamaře Lempické také přezdívalo, ráda o sobě mlžila. Často o sobě uváděla vysloveně protichůdné informace. Třeba, že se narodila roku 1902 ve Varšavě, nicméně ve skutečnosti to bylo nejspíše o čtyři roky dříve, 16. května 1898. Její jméno znělo Tamara Rozalia Gurwik-Górska. Otec Boris Gorsky byl úspěšným právníkem židovského původu a její matka, honosící se kvalitním vzděláním, pocházela z bohaté rodiny. Není divu, že dětství Tamary provázel luxus, zejména ve společnosti významných a bohatých rodin blízkých carskému dvoru.

Vypráví se, že když bylo dívence deset let, nechala matka namalovat její portrét. Děvče ale s výsledkem vůbec nebylo spokojeno! Nechalo se slyšet, že by to dokázalo lépe! A jako důkaz vytvořilo velmi slušný portrét mladší sestry. Svůj první obraz!

Coby mladá dívka směla studovat internátní školu ve švýcarském Laussane, ale často se vracela do rodného Polska, cestovala po Francii a Itálii, místech důležitých pro studium umění. Zaujala ji zahraniční muzea a práce velkých mistrů. To vše se pak odrazilo i v její tvorbě.

Jako většina mladých dam z časů přelomu 19. a 20. století vynikala v kresbě a akvarelu. Později paletu svých technik rozšířila. A již ve dvaceti letech se etablovala jako jedna nezaměnitelných a prakticky světově významných představitelek stylu art deco. Její práce charakterizovala inspirace klasickými formami a snaha o syntetický přístup.

V Paříži 20. let minulého století proslula již jako hotová umělkyně s vlastním typickým uměleckým jazykem - výraznou kresbou, expresivní prací se světlem, syrovostí formy a ostrými barvami. Takto pojímala jak portréty, tak četné akty a zátiší. Sama říkala že se při tvorbě obrazů snažila o helénistické pojetí krásy obsažené, řád a harmonii - vše sladěné proporcemi a vnitřním rytmem. I když během svého života zkoušela různé materiály, techniky, formy i témata, těmto deklarovaným ideálům zůstávala stále věrná.

Tamařin osobní život je oděn závojem legend se směsí romantiky, vůní nespoutané touhy po štěstí, cestováním, ale i strachem z toho, že zůstane opuštěnou a osamělou ahasverovskou poutnicí - zejména za válečných časů v bezútěšných momentech světa dvacátého století. Přestože jejím osudem zmítaly i četné politické bouře a musela se vyrovnávat s řadou společensko  – kulturních změn, díky vrozené eleganci a schopnosti každého okouzlit vytvořila – i za použití legend a dovedných manipulací – velmi osobitý portrét své vlastní osoby. Rozhodně byla a i po své smrti roku 1980 v Mexiku zůstala nepřehlédnutelnou osobností světových dějin umění.

I proto určitě stojí za návštěvu výstava „Tamara Lempická – žena na cestě“, která se koná od 18. března do 14, srpna 2022 v polském Lublinu. Výstava je určitým oknem do 20. a 30. let minulého století a éry stylu art deco. Kromě obrazů návštěvníci spatří i řadu osobních předmětů, jimiž se umělkyně obklopovala. Ať již věcí každodenní potřeby, nábytkem, šaty apod. Život a dílo Tamary Lempické, kterou Poláci vnímají jako jednu z největších ženských umělkyň 20. století, budou ilustrovat právě i četné předměty osobní povahy.

 

 

"Tamara Lempicka – žena na cestě"

Zámek Lublin, 18. března – 14. srpna 2022.

Výstavu pořádá Národní muzeum v Lublinu a Villa la Fleur ve spolupráci s Tamara de Lempicka Estate.

Hlavní kurátor Národního muzea v Lublinu: Łukasz Wiącek.

Tým Národního muzea v Lublinu: Aleksandra Blonka-Drzażdżewska, Andrzej Frejlich, Małgorzata Kozieł, Marcin Lachowski, Magdalena Norkowska.

Hlavní kurátor Villa la Fleur: Artur Winiarski.

Villa la Fleur - pracovní tým: Maria Muszkowska.

Spolufinancováno polským Ministerstvem kultury a národního dědictví.

Projekt byl realizován díky podpoře města Lublin.

 

Web: zamek-lublin.pl

Autor: 
David Růžička - 22.4.2022