František Kaván, Trhají se mraky, olej na lepence, Foto: Adolf Loos Apartment and Gallery
František Kaván, Odtékání, 1896, olej na plátně, Foto: Národní galerie Praha 
František Kaván, Kousek louky na jaře, 1895, olej na plátně, Foto: Národní galerie Praha V letošním roce uplynulo 155 let od malířova narození a zároveň 80 let od jeho smrti.
V letošním roce uplynulo 155 let od malířova narození a zároveň 80 let od jeho smrti. To neuniklo pozornosti Oblastní galerie v Liberci – Lázně, jež uspořádala rozsáhlou výstavu na počest tohoto významného českého krajináře. Výstava nesla název podle malířova nejikoničtějšího obrazu – Podmrak a konala se od 25.6 do 3.10. 2021. Cílem pořadatelů bylo představit dílo Františka Kavána v celé jeho šíři a také do určité míry i v novém světle. Výstava nepředstavila pouze obrazy a kresby tohoto významného krajináře, ale byla doplněna i o jeho básnickou, esejistickou tvorbu a také o jeho osobní korespondenci.
František Kaván, významný český malíř – krajinář, ale také básník, jehož tvorba spoluvytvářela profil tehdejší české výtvarné scény. Narodil se v roce 1866 do věřící rodiny, rodiče z něj chtěli mít kněze, avšak mladý František se rozhodl vydat se na uměleckou dráhu. Zprvu psal básně a posléze se začal zajímat o malířství. Jako první se setkal s dílem Antonína Chittussiho a Julia Mařáka. Po maturitě se rozhodl pro studium malířství, po přímluvě Julia Mařáka, jenž byl zaujat jeho dosavadním dílem, jeho rodiče ke studiu svolili. Od roku 1889 začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze právě u profesora Julia Mařáka. František Kaván se přestěhoval z rodné Víchovské Lhoty do Prahy v době, kdy se v českém umění výrazně projevoval realismus a v krajinářství byl považován za vzor Antonín Chittussi, jenž svou malířskou tvorbou na Kavána silně zapůsobil a výrazně ho ovlivnil. Kaván rovněž spadá do zlaté éry českého krajinářství, mezi jeho spolužáky na Akademii patřili významní krajináři Antonín Slavíček a Otakar Lebeda. Nicméně v roce 1896 Akademii opustil, důvodem byl odklon v jeho tvorbě od realismu k symbolismu.
V roce 1900 byl na Světové výstavě v Paříži vystaven jeho obraz Podmrak z roku 1894. Toto dílo přímo uchvátilo francouzské pořadatele a Kaván za něj obdržel ocenění. Co vlastně tento ikonický obraz představuje? Zachycuje zelenou louku s cestou, v dáli sedí na okraji cesty žena s odloženými hráběmi a celý výjev je doladěn podmračenou oblohou.
Jelikož Kaván pocházel ze silně věřící rodiny a sám byl věřící, objevuje se v jeho dílech hlubší duchovno, proto vedle jeho obrazů realistických přibývá od roku 1895 mnoho děl symbolistně laděných. I přesto, že se o své vlastní symbolistní tvorbě vyjadřoval rezervovaně, byla jeho díla velmi často reprodukována, například v Moderní revue či v Novém životě. Nutno dodat, že Kavánovy obrazy byly často reprodukovány společně s jeho básnickými verši. Nicméně s koncem 19. století končí i Kavánova symbolistně laděná tvorba.
Na začátku 20. století se Kaván střídavě pohybuje v rodném kraji, v Českém ráji a na Českomoravské vrchovině. Dostává se do úzkého až intimního kontaktu s krajinou, kterou plně poznává. Nicméně tento stav má i svou stinnou stránku, František Kaván upadá do zapomnění, zlom nastává až v roce 1931. Díky konexím jeho novomanželky Pavly Šírové mu byla uspořádána výstava v Rubešově galerii. Výstava to byla mimořádně úspěšná a Kavánova popularita poté strmě nabírá na obrátkách. Díky náhlé popularitě kupuje dům v Dolní Kalné, zde má konečně svůj první reprezentativní ateliér. Po roce 1900 se Kaván začíná zaobírat i zimní krajinou a opět se navrací k realisticky laděné tvorbě. Kavánova tvorba se uzavírá jeho smrtí v roce 1941.
František Kaván se svým dílem významně zapsal do dějin českého výtvarného umění – krajinomalby, je zastoupen v mnoha významných veřejných, ale i soukromých sbírkách. Řadu jeho děl má ve svých sbírkách Národní galerie v Praze. Obrazy Františka Kavána jsou také často v hledáčku sběratelů umění a investorů.
Autor:
Andrea Otevřelová - 21.10. 2021