Zlacený reliéf se sv. Maurem v čele relikviáře, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Bečovský hrad s nově omítnutým Pluhovským křídlem (vlevo) a Dolním zámkem (vpravo), zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Přenesení relikviáře provázela velká bezpečnostní opatření, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Přenesení relikviáře provázela velká bezpečnostní opatření, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Přenesení relikviáře provázela velká bezpečnostní opatření, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Na usazení památky dohlížel i kastelán Bečova Tomáš Wizovský (v modré bundě vpravo), zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Kastelán Bečova u uskladněných lahví, nalezených v 80. letech spolu s relikviářem, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Předání lahví správci SHZ Bečov Tomáši Wizovskému, zdroj: fotoarchiv SHZ Bečov
Pohled na vystavený relikviář, zdroj: fotoarchiv SHZ BečovRelikviář svatého Maura. Po korunovačních klenotech druhá nejcennější zlatnická památka v Čechách. Prezentace uvnitř hradu Bečov nad Teplou vyžaduje zvláštní bezpečnostní opatření. A nález relikviáře korunuje neuvěřitelný téměř špionážní příběh z poloviny 80. letech 20. století. V loňském roce odborníci na relikviáři objevili i mýtický „ropuší kámen“. Nová expozice svým pojetím nabízí řadu novinek i prohlídky bez průvodce
Nejcennější památka vedle korunovačních klenotů
Bečovský poklad patří k tzv. „domečkovým“ (tumbovým) relikviářům. Domeček je 140 cm dlouhý, 42 cm široký a 65 cm vysoký. Do jeho nitra jak stvrzuje středověká olovněná autentika byly údajně vloženy ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura, sv. Apolináře a sv. Timoteje. Povrch relikviáře zdobí soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány i emaily.
Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes ( území Belgie), aby do něj byly uloženy ostatky zmíněných světců, které florennští mniši získali od katedrály v Remeši. Po Francouzské revoluci došlo ke zrušení kláštera. V roce 1838 vzácnou památku zakoupil majitel bečovského panství (dnes Karlovarský kraj) Alfréd de Beaufort-Spontin. Na své náklady nechal kolem poloviny 19. století relikviář opravit, byť tento pokus o zrestaurování díla přinesl i řadu problematických zásahů. Po výstavě v Bruselu roku 1888 Beaufortové nechali cennost převézt na svůj zámek nacházející se v areálu hradu Bečova nad Teplou. Kvůli kolaboraci s nacisty museli příslušnící šlechtického rodu na základě tzv. Benešových dekretů opustit po druhé světové válce Československou republiku. V rychlosti tehdy ukryli vzácný relikviář s kolekcí 133 lahví koňaku, archivního vína a šampaňského pod podlahu kaple hradní Navštívení Panny Marie v nevyužívané stavbě středověkého hradu. Poté se na čtyřicet let po relikviáři doslova slehla zem.
Hledání relikviáře bylo špionážní detektivkou...
Zcela nový příběh relikviáře se začal psát v roce 1984 a má přídech špionážní detektivky. Americký obchodník s krmivem pro zvířata Danny Douglas tehdy oslovil československé orgány, že má zájem o odkoupení jisté blíže neurčené historické památky, nacházející se na území československé republiky. Památka neměla mít vztah k českým dějinám. Více informací nechtěl Američan podat, dokud nedojde k dohodě. Jednání se účastnili i kriminalisté, kteří dostali ne právě jednoduchý úkol: Zjistit, o co přesně má vlastně americký obchodník zájem. Policejní tým pod vedením Františka Maryšky heroický úkol nakonec po řadě peripetií zvládl. Podařilo se jim i s pomocí jisté náhody vytipovat, že by mohlo jít právě o artefakt nacházející se na bečovském hradě. Proto začali památku 4. listopadu 1985 prohledávat a jejich snaha byla den poté korunována úspěchem: Relikviář byl objevem prakticky na posední chvíli v zásypu pod dřevěnou podlahou hradní kaple.
Restaurátorské oříšky k rozlousknutí
Kvůli dlouhému a nevhodnému uložení v zemi byl relikviář s nevyčíslitelnou hodnotou ve velmi špatném stavu, jak uvedla expertiza Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Odborné restaurátorské práce však mohly začít až v roce 1991, poté, co byly vyjasněny vlastnické vztahy k památce. Dohledu nad náročným a zdlouhavým procesem restaurování se ujali památkáři. Ti oslovili s prosbou o konzultace restaurátory z německých Cách. V tamějším dómu je uchováván vzhledově podobný relikviář s ostatky Karla Velikého. Akademičtí restaurátoři Alena Nováková a Andrej Šumbera museli také hledat zcela nové postupy a znovuobjevit dávno zapomenuté techniky, zejména zlatnické. Relikviář bylo zapotřebí rozebrat, dostal nové dřevěné jádro (původní již bohužel nešlo použít), které bylo ověšeno očištěnými a náročně opravenými soškami, reliéfy i vyčištěnými drahokamy. Vše trvalo neuvěřitelně dlouhých jedenáct let! Po dokončení prací se od roku 2002 mohla přímo na bečovském dolním zámku těšit z prohlížení tohoto unikátu – za dodržení velmi přísných bezpečnostních podmínek – také veřejnost.
Nejbezpečnější vitrína v České republice
V nacházející sezóně čeká návštěvníky, kteří se na Bečov za relikviářem vydají, řada novinek. Památka byla již na konci listopadu loňského roku přemístěna do rekonstruovaného historického Pluhovského paláce původního křídla rezidenčního areálu. Relikviář datovaný k roku 1220 znovu prohlédli a očistili restaurátoři. Prezentace vychází vstříc nejmodernějším trendům: Umožní prohlídku relikviáře bez průvodce! Toho však je možné si rovněž vyžádat, v případě zájmu. Celá expozice je rovněž rozšířená. Návštěvníci podle kastelána hradu Tomáše Wizovského budou moci také nově spatřit i některé části obsahu relikviáře, vyjmuté k vědeckým analýzám a expertizám. Není jistě třeba připomínat, že vzácný skvost se nachází za „nejbezpečnější vitrínou v České republice.
Tajemství „ropušího kamene“
Při čištění drahokamů zdobících relikviář odborníci ke své radosti nalezli i jeden překvapivý unikát. Je jím tzv. „ropuší kámen“, který býval ve středověku opředen řadou mýtů. Středověcí učenci jej pokládali za kámen vznikající v hlavách ropuch a připisovali mu schopnost rozpoznat a neutralizovat jedy. Ve skutečnosti se jedná o knoflíkovitý zkamenělý zub druhohorní ryby. Dva takové ropuší kameny identifikovala Růžena Gregorová z Moravského zemského muzea v Brně nejprve na koruně spočívající na bustě Karla Velikého v chrámové pokladnici v Cáchách. Tento objev byl impulzem pro prostudování drahokamové výzdoby relikviáře Sv. Maura a bylo velkým překvapením, že bylo použití tohoto kamene doloženo i na této významné středověké památce. Tyto dva nové objevy iniciovaly další výzkum na mezinárodní úrovni. Bečovský exemplář ropušího kamene je zatím nejstarším potvrzeným nálezem svého druhu. O důvod víc, navštívit Bečov a prohlédnout si tamější unikáty.