Dne 17. října 2025 zemřel ve věku 96 let Milan Dobeš, kterému se dostalo mezinárodního uznání již v 60. letech 20. století. Vystavoval po celém světě s ikonami výtvarného umění včetně Andyho Warhola či Victora Vasarelyho. Svou tvorbou překročil hranice tehdejšího socialistického Československa. Jeho tvorba je začleňována mezi absolutní špičku světového konstruktivismu a kinetismu.
Rodák z Přerova prožil většinu svého života na Slovensku. V padesátých začal Milan Dobeš studovat figurální a krajinářské malířství na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. V této době se Dobeš věnoval zejména malbě. Později přestoupil do ateliéru Bedřicha Hoffstädtera, kde začal objevovat grafické techniky a jejich možnosti.
Za svou tvorbu získal třikrát po sobě cenu rektora Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. V roce 1958 se mu podařilo, jako prvnímu absolventovi této školy, uspořádat první samostatnou výstavu, která se konala v Galérii mladých v Bratislavě.
Koncem 50. let, pod vlivem návštěvy Expa 58 v Bruselu, přehodnotil Dobeš svoji dosavadní tvorbu a začal se přiklánět ke geometrické abstrakci. Od roku 1959 jeho tvorba přechází od venkovské reality a impresionistické atmosféry k analýze tvaru, budování struktur a vyvažování díla. Jeho cesta vede k nezobrazující formě a k oproštění se od vizuálně vnímané skutečnosti.
Začátkem šedesátých let dochází u autora k proměně jeho výtvarného myšlení. Odvrací se definitivně od malby ve prospěch kinetických objektů.
Od roku 1965 pořádá nespočetné množství výstav nejen v Československu, ale i v zahraničí. Pořádá výstavu v Bratislavě, o rok později v Praze, je také pozván Frankem Popperem na výstavu Kunst-Licht-Kunst v Eindhovenu. V roce 1967 se zúčastnil bienále umění v San Marinu a o rok později vystavoval v německém Kasselu. Poté byl pozván na bienále plastik v Montevideu v Uruguayi a pro Expo 1970 v Ósace vytvořil světelně kinetický objekt. O rok později mu bylo zadáno vytvořit monumentální světelně kinetický objekt pro American Wind Symphony Orchestra a zároveň absolvoval turné výstav v USA, začínající v pittsburské galerii umění Point Park College a končící v Hudson River Museum v New Yorku.
V roce 1973 formuloval svůj nový výtvarný program v textu Světlo jako výtvarný materiál. V letech 1972-1984 se přestává věnovat grafické tvorbě a soustředí se na architekturu. Teprve po roce 1985 se ke grafice opět vrací a vytváří další významná díla jako Pohyb struktury (1986) a cyklus Vířivý pohyb. V roce 1988 vydává svůj druhý Manifest a začíná charakterizovat svá díla jako dynamický konstruktivismus.
V 90. letech nadále pokračuje v grafické tvorbě. V roce 1996 je pozván k účasti na albu Geografie Geometrie, kde je prezentováno deset významných evropských konstruktivistických autorů ze zemí, kterými protéká Dunaj.
V roce 2001 se slavnostně otvírá Múzeum Milana Dobeše v Bratislavě, které je v roce 2017 přestěhováno do Ostravy a nyní nese název Milan Dobeš Museum. Muzeum Milana Dobeše v Ostravě bylo roku 2022 přejmenováno na Galerii Gong. Dílo Milana Dobeše je součástí stálých expozic Op – art, Kinetismus a Milan Dobeš & Bridget Riley. Dobešova díla jsou zastoupena v mnoha významných tuzemských i světových sbírkách.
V roce 2023 vystavuje Milan Dobeš v Expo 58 ART, ve výstavní síni Adolf Loos Apartment and Gallery v Praze, kde se symbolicky navrací ke svým začátkům, kdy tento pavilon navštívil o 60 let dříve a ovlivněn jeho návštěvou zcela změnil svou tvorbu. Představil zde díla z let 50. až po díla současná.
Poslední retrospektivní výstavu Milana Dobeše uspořádalo Muzeum umění Olomouc, které také oznámilo jeho úmrtí.