Ikonickou malbu českého moderního malířství začátku 20. století obohacuje i její vynikající provenience, pochází totiž ze sbírky sběratele, mecenáše umění a přítele Jana Preislera pana Bohuslava Duška.

Osudy jednoho z nejvýznamnějších pláten českého symbolismu byly odborné veřejnosti skryté řadu let. Jan Preisler obraz dokončil v roce 1906 a na finální podobu se připravoval několika studiemi a olejovými skicami. Jednu vlastní Národní galerie v Praze, další byla před pár lety prodána do soukromé sbírky na pražské aukci. Finální verze byla ještě za Preislerova života vystavena na mezinárodní výstavě v Glaspalastu v Mnichově v roce 1913. Následně byla prodána. Antonín Matějček, který v roce 1950 vydal umělcovu monografii, reprodukoval černobílou fotografii Preislerova obrazu Tři dívky v lese a uvedl, že dílo z mnichovské výstavy koupila Státní galerie v Římě, Galleria d'Arte Moderna di Roma. Tento omyl byl opakován až do nedávného znovuobjevení plátna. Nezbývalo tedy jiné řešení, než si ověřit Matějčkovo tvrzení a přímo se dotázat římské galerie. Ta odpověděla, že má ve své sbírce skutečně Preislerův obraz, jedná se však o dílo s názvem Primavera (Jaro), které zakoupila v roce 1911 z rakouského pavilonu Esposizione Internazionale di Roma. Shodou okolností se tak objevily hned dva mimořádně velké a významné Preislerovy obrazy obohacující pohled na jeho vrcholné umělecké období, přičemž se otevřela možnost ztotožnění plátna Tři dívky v lese s obrazem, který po léta stál zabalen za barokní skříní v jednom pražském bytě.

Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1906, olej na plátně, 142 x 88 cm, soukromá pražská sbírka
Vyvolávací cena: 14.900.000 Kč (+ 21% provize), Adolf Loos Apartment and Gallery, 18.4.2021

Znovuobjevený obraz vlastnil dlouhá léta významný sběratel a bibliofil Bohuslav Dušek, který se vypracoval z úředníka na prokuristu Živnostenské banky. Obraz patřil v Duškově sbírce mezi další skvělá díla českého umění druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Doplňoval, tak řadu kvalitních maleb od Josefa Mánesa, Josefa Navrátila, Antonína Chittusiho nebo Bedřicha Havránka. Dušek mimo jiné sbíral i knihy, rukopisy a práce starých mistrů italské či holandské malby. Bohuslav Dušek byl důležitou osobností první republiky, jenž se dlouhodobě pohyboval v okruhu T. G. Masaryka a jeho rodiny. Vedl bohatý společenský a kulturní život, přičemž navazoval styky s českými umělci. V osobním i korespondenčním vztahu byl s Antonínem Slavíčkem, od něhož získal významná díla. Bohuslav měl o pět let staršího bratra Cyrila, redaktora časopisu Čas, diplomata (byl prvním československým velvyslancem ve Švýcarsku a Egyptě), člena Národního shromáždění československého a tzv. Maffie.

Hermína a Bohuslav Duškovi v padesátých letech.

Duškovy sběratelské aktivity plně zapadají do pražského prvorepublikového kulturního prostředí. Jejich omezení způsobil protektorát a válka. Definitivně byly zastaveny po znárodňování od roku 1948. Když Bohuslav Dušek v roce 1957 umíral, vyvstala otázka, co s tak kvalitní rozsáhlou sbírkou v pochmurné době. Vdova po zesnulém sběrateli Hermína Dušková se ujala důležité role, sepsala, a hlavně katalogizovala obsáhlou sbírku po svém manželovi. Sbírku uchovala až do sedmdesátých let, kdy její většinu připravila k darování do českých institucí. V roce 1977 získalo Národní muzeum Duškovu knihovnu, v roce 1981 Uměleckoprůmyslové muzeum sbírku habánské fajánse, v roce 1989 Národní galerie vybrané sochy, obrazy, kresby a grafiky. Obraz "Tři dívky v lese" dál zůstal v majetku Hermíny Duškové. Ta ho prodala až v 90. letech do soukromé sbírky. Bohuslav Dušek je příkladem ušlechtilého člověka, který dovedl proměňovat obecné hodnoty v uměleckou kvalitu.

Jan Preisler: Tři dívky v lese, 1905-06,
olej na plátně, 64 x 43 cm,
cena: 8 073 000 Kč, European Arts 2. 10. 2016

Obraz Jana Preislera této kvality a významu se nikdy v aukci dosud nedražil. Přípravnou olejovou studii obrazu "Tři dívky v lese" vydražil European Arts v roce 2016 již za rekordních 8 073.000  korun.  Dílo spadá do Preislerova vrcholného období mezi lety 1902 až 1907. Charakteristickým znakem této etapy je způsob využití černé barvy mnohdy prostupující celou kompozicí obrazu. Preisler s černou barvou záměrně pracoval jako se symbolem melancholie. V tomto směru měl na jeho tvorbu vliv Edvard Munch, s nímž se osobně setkal při příležitosti jeho výstavy v Praze roku 1905.

Dominanci černé u Preislera si Matějček vykládal obsahově jako expresi těch témat „různých smutků, nevěr, melancholií“, o nichž později Preisler napsal ve slavném dopise Stanislavu Suchardovi. Rozvinutí barevnosti ze základní černé bylo pro Preislera zárukou vnitřní jednoty obrazu a tuto jednotu chápal jako cílovou.

Záhadné tři dívky lze interpretovat jako variantu jednoho z vůdčích témat evropského myšlení a umění: Et in Arcadia ego. Výklad tohoto spojení, zahrnující přítomnost smrti v Arkádii, je vlastní i Třem dívkám nicméně ve zcela moderním provedení.

Kniha: Veronika Hulíková (ed.), Jan Preisler. Nově objevené obrazy-New Discovered Paintings, Národní galerie v Praze, Praha 2018