vstup do Archeoparku Pavlov, zdroj: Archeopark Pavlov, Obec Pavlov 
vnitřní prostor Archeoparku, zdroj: Archeopark Pavlov, Obec Pavlov 
Stavba Archeoparku je architektonickým skvostem, zdroj: Archeopark Pavlov, Obec Pavlov Nejen Věstonická Venuše je důkazem toho, že umění není pouhý požitek. Potřeba uměleckého projevu a vnímání si oprávnila své místo už v životech lovců, denně bojujících o přežití. Jedny z nejstarších uměleckých předmětů vznikaly v oblastech Jižní Moravy, předkové zde zanechali důležité vzkazy pro budoucí generace.
V lokalitě Dolních Věstonic nalezneme kromě nekonečných vinohradů také architektonický skvost, jehož převážná část se skrývá v podzemí a působí, jakoby i přes svou nenápadnost pocházela z jiného světa. V roce 2016 byla této budově udělena cena Stavby roku, ale získala i mnoho dalších ocenění a v Čechách tak představuje jednu z nejvíce oceňovaných staveb vůbec. Jedná se Archeopark Pavlov, ukrývající mnoho pravěkých pokladů, včetně tehdejších uměleckých artefaktů. Na povrch rozsáhlé louky vystupují jen podivuhodné tvary světlého betonu, které mají evokovat vápencové skály, nacházející se v okolní chráněné krajině. Nic tak není výrazně narušeno a stavba svým uzpůsobením dokonce umožňuje ponechat některé archeologické nálezy na svém původním místě. Tento moderní poklad je paradoxně postaven tam, kde se přibližně před 30 000 lety nacházelo sídlo a kulturní centrum našich nejdávnějších předchůdců, jen v trochu jiné podobě. Pod nohama nám tu leží početná ohniště, rozsáhlá popeliště, hroby, i půdorysy tehdejších obydlí a pozůstatky lovené zvěře.
Můžeme však říci, že tato oblast byla pro mnohé pravěké lovce nejen dočasným domovem, ale také odrazem jejich kultury a poselstvím do budoucna. Nalezeny zde byly nejoriginálnější umělecké artefakty, keramické plastiky lidí i zvířat, dokonalé řezby z mamutoviny a další předměty prvotní umělecké tvorby. Ty nám ukazují, že estetické cítění bylo člověku vlastní ještě před objevem zemědělství, a to i na pozadí krutosti tehdejšího světa. Umělecké předměty nesou významný náhled do duševního života a abstraktního myšlení lovců a sběračů, reflektují jejich sociální chování a vytvářejí tak – podobně jako umění dnes – obraz o člověku a společnosti celkově. Mezi nejznámější a také nejpozoruhodnější díla patří keramická soška Věstonické Venuše, která tvoří ojedinělou ukázku pravěkého umění a řadí se k nejstarším keramickým uměleckým předmětům na světě. Podobně jako další úctyhodná umělecká díla, přetrvávající celá staletí, se obrací také ke člověku a jeho antropologické podstatě, tedy k něčemu, co je nám vlastní dodnes, i přes prudké změny sociálního a dobového kontextu.
První archeologické předměty byly v této oblasti objeveny již v roce 1924 archeologem Karlem Absolonem. Nejpůsobivější, co se plochy a počtu nálezů týče, je skládka odkrytá Bohuslavem Klímou na východním okraji horní části lokality. Obsahuje obrovské množství volně roztroušených pozůstatků, mezi kterými jsou i ostatky několika desítek mamutů. Nahlédnout zde můžeme také do pravěkého pohřbívání. Roku 1986 tu byl totiž nalezen velice specifický hrob tří mladých lidí – dvou mužů a prostředí osoby, jež připomíná pohlavně nevyhraněného jedince, tzv. „prahovou osobnost.“ Té byla v minulosti přisuzována významná léčitelská a náboženská funkce.