Jako první, pod položkou číslo 4, půjde pod kladívko licitátora Kupkův olej s nesprávně uvedeným názvem v aukčním katalogu „Flux et Reflux“. Obraz pochází ze slavné série čtyř dalších olejů nazvané „Čáry, plochy, hloubka“, které Kupka namaloval v letech 1913-1924. Co je zajímavé, že tento dosud v odborné literatuře prakticky neznámý olej František Kupka věnoval svému příteli Jaroslavu Šejnohovy. Šejnoha měl v mládí umělecké sklony, chtěl se stát malířem a podnikl studijní cestu do Paříže. Zde se spřátelil s Kupkou a českou emigrantskou komunitou. Šejnoha i Kupka se během první světové války dobrovolně přihlásili do vojenské služby. Jaroslav Šejnoha pak pokračoval ve státní službě a nastoupil na české velvyslanectví v Paříži, kde působil jako komisař Výstavy dekorativního umění; později se stal velvyslancem v Egyptě a vůbec prvním českým velvyslancem v Indii. Během let diplomatické služby si Šejnoha uchoval velkou vášeň pro umění.

Druhým Kupkovým olejem, který se objeví jako položka číslo 5 v prestižní aukci umění v New Yorku v rámci tzv. Modern Evening Sale (Večerní aukce umění) je obraz „Formes flasques“ (Ochablé tvary) z roku 1919. Dílo je uvedeno v Soupisu díla olejomaleb Františka Kupky, který vydala v roce 2016 na vlastní náklady pražská aukční síň a galerie Adolf Loos Apartment and Gallery, která dnes sídlí ve výstavní síni Expo 58 v Letenských sadech.

První olej jde do aukce s odhadní cenou 3 000 000 až 5 000 000 USD, druhý s odhadní cenou 5 000 000 - 7 000 000 USD. Při přičtení cca 30-35% provize aukční síně a tzv. import tax ke kladívkové ceně se již dostáváme na ceny obrazů srovnatelné s proslulými velikány světového umění jako Monet, Picasso, Kandinský či Magritte.

Je vskutku neuvěřitelné, jakou cestu a kam dílo, v podstatě do relativně nedávné doby zapomenutého malíře Františka Kupky, za posledních relativně několik málo let ušlo. Dobře si pamatuji, že jako obchodní zástupce George Waldese z New Yorku, jímž jsem měl čest po dlouhá léta být, bylo problematické, před dvaceti lety, vůbec prodat Kupkův abstraktní olej za částku jednoho milionu korun. George Waldes byl nejstarším synem nejvýznamnějšího Kupkova sběratele, jeho neúnavného podporovatele, mecenáše umění, továrníka, filantropa a sběratele Jindřicha Waldese, jehož sbírka čítala na padesát Kupkových olejů a 250 prací na papíře. Právě Waldesova sbírka tvoří základ sbírky „Kupků“ Národní galerie v Praze, která je spolu se sbírkou v Centre Georges Pompidou v Paříži dnes vůbec nejvýznamnější na světě.

Zcela jistě tomu pomohl velkou měrou Soupis díla, který byl schválen držitelem autorských práv Františka Kupky francouzskou státní společností Adagp. Tento první oficiální Kupkův Soupis díla, tak perfektně ochránil malíře před falzifikátory a pomohl kunsthistorikům, sběratelům, investorům a obchodníkům s uměním se snadno v jeho díle orientovat.