Kurátor Carlo Ratti vystavěl letošní koncepci na tématu „Intelligens. Natural. Artificial. Collective.“ – tedy na dialogu mezi různými formami inteligence a jejich přínosu pro architekturu v době klimatické krize, proměnlivé demografie a rychlého technologického vývoje. Bienále se tak proměnilo v otevřený výzkumný prostor, kde se prolínala práce architektů, vědců, filozofů, inženýrů i řady dalších oborů.

Letošní ročník byl zároveň nejrozsáhlejším v historii, představil stovky projektů a desítky národních expozic rozprostřených nejen v tradičních areálech Giardini a Arsenale, ale i napříč městem. Benátky tak po půl roku fungovaly jako skutečná „živá laboratoř“, v níž se testovaly nové přístupy k navrhování a k uvažování o roli architektury v současném světě.

Téma inteligence, ať už přirozené, umělé nebo kolektivní, určovalo atmosféru celého bienále. Společným jmenovatelem se také stalo hledání adaptivních a udržitelných řešení, která reagují na globální i lokální výzvy, a to od extrémních klimatických podmínek až po digitální transformaci. Mnohé projekty kladly důraz na zapojování komunit, mezioborovou spolupráci a na potřebu znovu promyslet vztah mezi člověkem, prostředím a technologií.

Výrazným prvkem letošního ročníku byl také posílený důraz na cirkulární přístup k navrhování. V řadě instalací se objevila snaha minimalizovat materiálovou stopu a ukázat, že architektonická tvorba může být stejně tak experimentem jako praktickým příspěvkem k udržitelnější budoucnosti.

Ocenění Zlatého lva za nejlepší národní účast obdržel Bahrajn za projekt Heatwave, který dosud nevídaným způsobem reaguje na problematiku extrémního horka a představuje modely pasivního chlazení pro současná města. Ocenění pro nejlepší projekt mezinárodní výstavy získala instalace Canal Café studia Diller Scofidio + Renfro a spolupracujících týmů. Projekt symbolicky spojil ekologickou inovaci s každodenním rituálem, tedy úpravu vody z benátských kanálů do podoby, kterou lze použít k přípravě kávy.