Yves Klein před sérií maleb Antropometrie (1961). Zdroj: René Burri | Magnum Photos
Yves Klein, "IKB 3, Monochrome bleu" (1960). Zdroj: Succession Yves Klein c/o Adagp Paris, Centre Pompidou.V milánské galerii Apollinaire roku 1957 proběhla výstava Proposte monocrome, epoca blu francouzského umělce Yvese Kleina (1928–1962), kde divákům představil jedenáct monochromů, jejichž charakteristická modř se stala jedním z nejikoničtějších vizuálních fenoménů moderního umění.
Yves Klein, rodák z Nice, byl přední osobností evropského neodadaistického hnutí, které mimo jiné spočívalo ve zpochybňování tradičního umění, jak prozrazují jeho záměrně spálená díla (Peintures de feu 1961–1962) nebo skandální série performativních maleb s názvem Antropometrie, které vznikaly na začátku 60. let 20. století. Jak uvádí Sotheby’s, tento body performance na základě Kleinových instrukcí a pokynů a za doprovodu jeho vlastní symfonie prováděly samy modelky, které svá těla, natřená IKB, dirigovaně obtiskávaly na připravená plátna.
I když se zdá, že samotná podstata barvy je nanejvýš prostá, dosažení této specificky tmavě syté IKB barvy a jejího zrnitého vzhledu vyžadovalo inovativní přístup. Tradiční pojiva s ultramarínovým pigmentem, jenž byl pro IKB esenciální, požadovanou matnou sametovou hloubku barvy potlačovali. Řešení tohoto problému přinesla až syntetická pojiva Edouarda Adama, dnes také známá jako Medium ADAM 25, která pro Kleina v padesátých letech vyvinul. Klein toto chemické složení IKB posléze zaregistroval u francouzského patentového úřadu.
Yves Klein zemřel náhle ve 34 letech, přičemž intenzivně tvořil čtyři roky na sklonku svého života. Během této velice krátké doby uskutečnil přelomové výstupy jak v Paříži, tak i v Antverpách nebo v New Yorku a v současnosti jsou jeho obrazy zastoupeny hned několika prestižními světovými galeriemi.